Zdechovský a Peksa jako sběrači statistik a zvláštní data z europarlamentu

před 2 měsíce 49

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) se pochlubil statistikami z europarlamentu z tohoto volebního období, podle kterých by měl být, a to s velkým náskokem, nejaktivnějším českým europoslancem, co se týče počtu vypracovaných návrhů jako zpravodaj. Deník FORUM 24 se na čísla podíval podrobněji a oslovil další europoslance. Podle některých z nich, přestože se, jak říkají, Zdechovskému jeho pracovitost nedá upřít, jsou čísla zavádějící, a o aktivitě nemohou vypovídat. Shodují se na tom, že kvalita předchází kvantitu.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) na sociální síti X zveřejnil data Výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) reflektující činnost europoslanců v Evropském parlamentu od roku 2019. Na základě těchto čísel by měl být se svým skóre 36 návrhů za aktuální volební období mnohonásobně aktivnější než v podstatě všech ostatních 20 českých europoslanců. S odstupem je totiž za ním na druhém místě Mikuláš Peksa (Piráti) se 14 návrhy a aktivita zbylých europoslanců se pohybuje mezi jedním a pěti vypracovanými návrhy, přičemž šest nevypracovalo žádný.

„Hodně jsem toho stihl ještě ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu, kde jsem byl koordinátorem za frakci EPP a poté místopředsedou. Rukama mi tak prošla spousta zpráv, nad kterými jsem se svým týmem strávil mnoho času,“ okomentoval svůj výsledek Zdechovský a podotkl, že je ovšem stoprocentně přesvědčený, že se o tom v českých médiích nedozvíte.

Nejlepším ukazatelem práce europoslance jsou tvrdá data. Hodně jsem toho stihl ještě ve výboru #CONT, kde jsem byl koordinátorem za @EPPGroup a poté místopředsedou. Rukama mi tak prošla spousta zpráv, nad kterými jsem se svým týmem strávil mnoho času. 👍 pic.twitter.com/DvBoxRMbNG

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) February 6, 2024

Deník FORUM 24 oslovil europoslance, aby se k datům vyjádřili. „Myslím, že zmíněná čísla jsou potvrzením pro voliče, že jejich volení zástupci v Evropském parlamentu nezahálejí a mají vliv na procesy uvnitř parlamentu,“ zanotoval si se Zdechovským Peksa a dodal, že za tyto výsledky nicméně vděčí i týmům poradců.

Řada z nich se vůči číslům ovšem vymezila s tím, že podle zlomku zvolených úkonů, které v europarlamentu dělají, nelze o jejich činnosti soudit. „Myslím, že aktivitu europoslance nelze hodnotit pouze na základě čísel,“ uvedla pro deník FORUM 24 například Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).

Podle některých českých europoslanců jsou čísla tedy zavádějící. Do počtu návrhů zpráv, které europoslanci za toto volební období podali jako zpravodajové, kterými jsou v příslušných parlamentních výborech jmenováni, jsou totiž zahrnuty i tzv. discharge. A ty statistiku ovlivňují dost zásadně. Jsou to účetní uzávěrky, jejichž prostřednictvím postupně dochází k udělení rozpočtového absolutoria, tedy souhlasu Evropského parlamentu s tím, jak byl plněn rozpočet EU za daný rok. Na to dohlíží a chystá podklady právě Výbor pro rozpočtovou kontrolu a v něm pověření lidé. V tomto výboru byl Tomáš Zdechovský koordinátorem za frakci EPP a poté místopředsedou.

„Chodíte na houby? A znáte tu situaci, když košík můžete naplnit více babkami, nebo dvěma pravými hřiby. Máte dva, ale košík vám naplní taky. Chápete ten rozdíl v kvalitě…“ reagoval lidově na dotaz deníku FORUM 24 europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Například jeho Euro 7, na kterém pracoval roky, je podle něj právě tím pravým hřibem a účetní uzávěrky za jednotlivé kapitoly, které předkládá komise, se schvalují jako na běžícím pásu. Zdechovský s Peksou jsou podle něj sběrači statistik. S tím, že v porovnání s návrhy zpráv, které řeší například změny unijní legislativy, se jedná spíše o formalitu, souhlasí i další europoslanci.

Zdechovský se ale vůči tomu, že by byla čísla zavádějící a discharge formalitou, vymezil. „Je to práce na zprávách jako v jakémkoliv jiném výboru,“ reagoval pro deník FORUM 24 s tím, že řada europoslanců nemá vůbec představu o tom, kolik mají členové kontrolního výboru práce.

Europoslanci každopádně také zdůrazňují, že je důležitější kvalita než kvantita. „Čísla říkají hrozně málo. Každý výbor má úplně jiné množství přidělených zpráv a jinou obtížnost. Třeba naše jednání o AML (zákon proti praní špinavých peněz, pozn. red.) trvalo 2 roky,“ přiblížil pro deník FORUM 24 europoslanec Luděk Niedermayer s tím, že pokud jste v malé skupině, matematicky na vás vychází vyšší podíl zpráv, ale vaše relevance je mnohem nižší. Stejný postoj zastává i Jiří Pospíšil, který působí ve Výboru pro právní záležitosti, kde jsou legislativní předlohy obsahově hodně náročné, jak uvedl, nebo Stanislav Polčák. „Co se reportu týče, je to jedna z mnoha aktivit europoslance. A vždy záleží na práci, která za zpravodajováním návrhu je. Kvalita je zde rozhodne důležitější než kvantita. Osobně se soustředím spíše na parlamentní oponenturu a diskusi s kolegy,“ vysvětlil.

Oslovení europoslanci také v případě hodnocení jejich aktivity v europarlamentu na základě počtu podaných zpráv apelovali na důležitost vypracovaných návrhů, na kterých spolupracovali jako stínoví zpravodajové. Tam jsou již čísla vyšší, jak je vidět z aktualizované tabulky. Podle Tomáše Zdechovského to tak ovšem není. „Zpravodajové mají na zprávě nejvíce práce. U stínových zpravodajů záleží vždy na přístupu,“ vysvětlil a ke zveřejněným číslům dodal, že tato čísla spíše ukazují, že posuzování práce europoslanců musí být komplexnější. „Ne jak to dělají některá česká media, že hodnotí práci europoslanců podle toho, zda hlasovali o programu schůze,“ rýpnul si, přestože si sám k hodnocení práce europoslanců vybral pouze jednu proměnnou. Vycházející data pro hodnocení by měla být tedy mnohem tvrdší a obsahovat mnohem více aspektů.

V neposlední řadě europoslanci v několika případech zdůrazňovali, že data EPRS nejsou aktuální. „Statistika EPRS nebere v potaz dalších 9 zpráv a stanovisek, kde jsem buďto zpravodajka, nebo stínová zpravodajka. Právě jako stínová zpravodajka jsem odpracovala měsíce nad legislativou o nových genomických technikách, kterou minulý týden EP schválil,“ řekla deníku FORUM 24 Šojdrová. Stejně tak se vyjádřil i europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Naopak Mikuláš Peksa deníku FORUM 24 potvrdil, že jsou data důvěryhodná.

Vypracováním návrhu zprávy týkající se určitého legislativního či rozpočtového návrhu nebo jiné otázky musí být europoslanci v příslušném parlamentním výboru jmenováni. Vlastní iniciativu ovšem mohou prokázat výstupy na plénu. Podle dat EPRS vystupuje nejčastěji na plénu europoslankyně Dita Charanzová (dříve ANO), Stanislav Polčák (STAN), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), Marcel Kolaja (Piráti) a Jiří Pospíšil (TOP 09).

Luděk Niedermayer ovšem nesouhlasí. „Beru si jen čas na hlavní debaty a věci ECONu (Hospodářský a měnový výbor, pozn. red.), co dělám. Někdo na plénu dává třeba vysvětlení hlasování nebo noční vystoupení, což fakt moc relevanci nemá,“ vysvětlil svůj postoj a dodal, že pro něj je důležitější trávit čas na vedení skupiny, kde se dělá politika největší politické skupiny v europarlamentu.

Tabulka EPRS aktualizovaná o údaje europoslanců a doplněná o absolutoria a zprávy vypracované jako stínový zpravodaj.

Aktivity českých europoslanců 2019 – 2024 FOTO: EPRS / FORUM 24

FOTO: EPRS / FORUM 24

Výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS) je interní výzkumná služba a think-tank Evropského parlamentu, která poskytuje poslancům a poslankyním Evropského parlamentu a případně parlamentním výborům nezávislé, objektivní a směrodatné analýzy a výzkum týkající se činnosti Evropské unie, které jim pomáhají při jejich parlamentní činnosti.

Přečtěte celý článek