Žebříček: Nejvíc zdraví nebezpečné látky vypouští Spolana. Už posedmé

Ekologické organizace Arnika a Hnutí Duha loni v Česku zaznamenaly meziroční nárůst vypouštění rakovinotvorných a mutagenních látek. Vzrostly i emise skleníkových plynů a rtuti, naopak poklesla množství látek nebezpečných pro vodní organismy nebo emise plynů způsobujících kyselé srážky.

Neratovická Spolana je už poosmé největším znečišťovatelem, pokud jde o vypouštění látek poškozujících lidské zdraví. Zástupci ekologů a expertní organizace Frank Bold v úterý na setkání s médii v Praze představili žebříčky za rok 2021, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Mezi největší znečišťovatele patří podle ekologů zejména provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje.

Žebříček za rok 2021 pro skupinu rakovinotvorné, pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorné

Zdroj: znecistovatele.cz

Středočeská Spolana Neratovice patřící do skupiny Orlen Unipetrol vede ve vypouštění karcinogenů při výrobě PVC a dalších surovin k přípravě plastů i emisích látek s mutagenními účinky. Jindřich Petrlík z Arniky upozornil, že u Spolany se množství vypuštěných rakovinotvorných látek meziročně zvýšilo, například u vinylchloridu šlo o nárůst o sedm a půl tuny, což označil za enormní.

„Zdůrazňujeme, že výrobní procesy v neratovické Spolaně podléhají přísné kontrole a splňují veškeré normy a emisní limity,“ napsal v reakci ČTK mluvčí Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Poznamenal, že Spolana je jediný výrobce kaprolaktamu v Česku, což se vzhledem k používaným surovinám a chemikáliím odráží na postavení firmy v žebříčcích znečištění. Skupina podle Kaidla dlouhodobě snižuje dopad výroby na okolí.

Firma také předala v odpadech 75 tun rtuti. To je druhá největší hodnota od roku 2004 po předloňském rekordu 86 tun. Zastaralá amalgámová elektrolýza pro výrobu chloru, z níž rtuť pochází, byla ve Spolaně ukončena v roce 2017. Také Kaidl zdůraznil, že množství rtuti je důsledkem sanace areálu a nikoliv výroby.

Největším zdrojem emisí skleníkových plynů se loni stala hnědouhelná elektrárna Počerady, která patří do skupiny Sev.en Energy, prvenství má i v produkci plynů způsobujících kyselé srážky, byť v obou případech množství meziročně pokleslo. V případě rtuti a jejích sloučenin vede hnědouhelná elektrárna Ledvice na Teplicku, která patří společnosti ČEZ. Energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh podotkl, že většinu hlavních zdrojů rtuti v první desítce tvoří uhelné elektrárny.

„Tam došlo k tomu zvýšení zejména z důvodu vyšší výroby z uhlí, což je pochopitelné,“ řekl. Koželouh však zkritizoval, že ministerstvo životního prostředí loni, v době kdy vedl rezort Richard Brabec (ANO), udělilo dočasné výjimky z emisních limitů elektrárnám Chvaletice, Ledvice a Počerady. Bez tohoto kroku podle Koželouha mohly být celkové loňské emise rtuti o čtvrtinu nižší a nadále klesat.

Smutným „skokanem roku“ je podle organizací cementárna Cemex Czech Republic v Prachovicích na Chrudimsku. Podle Petrlíka do registru poprvé ohlásila přes 7,7 tuny benzenu vypuštěného do ovzduší. Petrlík upozornil, že jde o látku rakovinotvornou a zároveň škodlivou pro reprodukční systém. Nejvíce škodlivého formaldehydu pak loni vyprodukoval dřevozpracující podnik Kronospan Jihlava. Vyjádření všech zmíněných společností ČTK shání.

Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2021 data poskytlo celkem 1245 provozů, což je o 12 méně oproti roku 2020.