„Každý politik se dopouští chyb a lituje některých svých kroků. Vždy jsem byl nezdvořilý člověk, to mi zůstane až do konce,“ připustil Zeman ve vysílání CNN Prima NEWS začátkem března 2023 – tedy jen pár dnů předtím, než po něm funkci prezidenta převzal Petr Pavel. Svůj desetiletý odkaz Zeman nazval nudným a provokativním.
Ve funkci hlavy státu byl často kritizován za to, že takzvaně „ohýbal Ústavu“, když například odmítal jmenovat některé premiérem navrhované ministry. Možná ještě ostřejší nevoli čelil za své zahraniční postoje, a to především k Číně a Rusku, které ještě před vypuknutím invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bytostně bránil.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nebyl jsem Zemanův služebník, ale přítel. Prezidenta Pavla je mi líto, říká Ovčáček
Velký názorový obrat přišel ještě tentýž den, co Rusko Ukrajinu napadlo. Zeman tento útok označil za neospravedlnitelný. Rusko podle něj spáchalo zločin proti míru. „Šílence je třeba izolovat,“ řekl pak Zeman na adresu Vladimira Putina. Rovněž podpořil všechny západní sankce uvalené na Ruskou federaci.
Proukrajinské postoje zastával až do konce svého mandátu, který mu vypršel o půlnoci na 9. března 2023. V tento den proběhla Pavlova inaugurace, které se Zeman zúčastnil jako host. Rovněž s Pavlem soukromě poobědval.
Po odchodu z úřadu se Zeman přestěhoval do svého nového domu v Lánech. I když nejdříve naznačoval, že se z veřejného života stáhne, již v dubnu 2023 představil svou novou kancelář v pražských Dejvicích nedaleko od Pražského hradu. „Půjde o takové místo setkávání pro lidi, kteří se se mnou budou chtít vidět,“ popisoval Zeman v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Ve veřejném prostoru se tehdy vášnivě spekulovalo o tom, kdo a proč zmíněné prostory pro úřadování exprezidenta vybíral. Rychle totiž vyšlo na povrch, že nová kancelář je ve skutečnosti „designově zařízený byt 3+kk“ ve druhém patře. Leckoho překvapila absence bezbariérového vstupu. Zeman je totiž kvůli neuropatii dolních končetin odkázán na invalidní vozík. Z pořízených snímků také vyplynulo, že bude úřadovat z místnosti, která dříve byla ložnicí.
Neustálý kontakt s hnutím ANO
Zeman nicméně kritiku či posměch svých odpůrců ignoroval. Od konce dubna 2023 se v Dejvicích týden co týden každou středu setkává s nejrůznějšími hosty. Prvním z nich byl šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který Zemana v kanceláři navštívil ještě podruhé, a to loni na podzim, aby exprezidentovi popřál k 79. narozeninám.
Právě zástupci hnutí ANO patří mezi Zemanovy nejčastější hosty. Do kanceláře v Dejvicích zavítali mimo jiné místopředseda Sněmovny Karel Havlíček, šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček a další poslanci Jaroslav Faltýnek, Lubomír Metnar či Kamal Farhan. V případě druhého opozičního hnutí SPD nechyběla návštěva šéfa tohoto uskupení Tomia Okamury nebo dlouholetého poslance Jaroslava Foldyny.
Pozadu nezůstávají další současní či bývalí politici. Zeman ve své pracovně přijal například exšéfa KSČM Vojtěcha Filipa, europoslankyni Kateřinu Konečnou (KSČM), někdejšího hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška, senátorku Janu Zwyrtek Hamplovou či bývalého premiéra Jiřího Paroubka. Posledního jmenovaného Zeman hostil opakovaně.
Z představitelů pětikoalice do Dejvic vyrazil europoslanec Jan Zahradil (ODS). Z řad dalších veřejně známých osob se Zeman setkal s kardinálem Dominikem Dukou, ombudsmanem Stanislavem Křečkem i s teď již bývalým šéfem odborů Josefem Středulou.
Za zmínku určitě stojí také Zemanova loňská návštěva zámku v Dřevíči, kde ho přivítal exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Ten zemřel v listopadu ve věku 85 let. „Vážil jsem si Karla Schwarzenberga jako svého soupeře v prezidentské volbě a rád jsem s ním diskutoval i poté, co jsme se oba stali důchodci na invalidním vozíku,“ vzpomínal Zeman po smrti někdejšího rivala. Poslední setkání v Dřevíči označil za velmi milé a příjemné.
I když si někteří podporovatelé vládní koalice váží Zemanova obratu a jisté dávky sebereflexe v případě ruské otázky, zároveň mu vyčítají časté schůzky s politiky, kteří ruskou hrozbu bagatelizují, či zcela zpochybňují.
Tuto skutečnost jasně ukázal vývoj po jednání lídrů Visegrádské skupiny v Praze koncem února. Zatímco v Dejvicích Zeman pohostil jednohubkami slovenského premiéra Roberta Fica a maďarského předsedu vlády Viktora Orbána, prezident Petr Pavel tou dobou přijal na Pražském hradě polského premiéra Donalda Tuska.
VIDEO: Vánoční poselství Miloše Zemana
Zeman zůstává konzistentní v případě kritiky vlády Petra Fialy (ODS), kterou s ne moc velkým nadšením jmenoval v prosinci 2021. Ve svém posledním vánočním poselství Zeman řekl, že se jiné země v Evropské unii vypořádaly s krizí daleko lépe než my, patrně proto, že mají schopnější vlády.
„V naší vládě je ministr zemědělství teolog, ministr školství muzikolog, ministr průmyslu bankéř, ministr práce je pro změnu zemědělec, ministr financí nemá ekonomické vzdělání. Vzdělání ve svém oboru nemá ani ministr životního prostředí a ministr zahraničí je bakalář. Takto bych mohl pokračovat dál a dál. V celosvětovém žebříčku důvěryhodnosti předsedů vlád jednotlivých zemí je na posledním místě bohužel náš premiér,“ prohlásil Zeman v prosinci.
V kritice kabinetu pokračoval také v únoru, když dorazil na sjezd České suverenity sociální demokracie: „Vláda není ani levicová, ani pravicová. Není ani liberální, ani konzervativní. Tato vláda je vládou amatérů, což je to nejhorší.“