Zeman: Při jmenování Rusnokovi vlády mi šlo o snahu posunout Česko k prezidentskému systému

Prezident Miloš Zeman přiznal, že když v roce 2013 jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, šlo mu o posunutí Česka k prezidentskému systému. Řekl to v televizi CNN Prima News v pořadu Partie Terezie Tománkové. Dosluhující prezident také míní, že Ústavní soud zřejmě odmítne snížení valorizace penzí, protože byla norma přijata ve stavu legislativní nouze.

Praha 11:36 5. 3. 2023(Aktualizováno: 11:54 5. 3. 2023)

Končící prezident se domnívá, že po schválení přímé volby prezidenta by měly být rozšířeny kompetence hlavy státu. Na otázku, zda za jmenováním Rusnokovy vlády v roce 2013 byla snaha nastolit v Česku prezidentský systém nebo ho k němu alespoň přiblížit, Zeman odpověděl „samozřejmě, že ano“. „Já vyznávám názor, že přímou volbou prezidenta je zapotřebí legální ústavní cestou rozšířit jeho kompetence, a to minimálně ve dvou oblastech,“ poznamenal.

Prezident má podle něj opět dostat právo zákonodárné iniciativy. Zeman by také zavedl to, aby prezidentské veto muselo být přehlasováno 120 členy dolní komory. V současné době k tomu stačí 101 z 200 poslanců. „Jestliže volíte prezidenta, který má za sebou hlasy dejme tomu dvou nebo tří milionů (voličů), tak je to silnější mandát, silnější legitimita, nikoli legalita, než když vás zvolí 281 poslanců a senátorů,“ uvedl.

V roce 2013 jmenoval prezident Miloš Zeman dočasnou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Stalo se tak po pádu koaličního kabinetu Petra Nečase (ODS) a přes nesouhlas hlavních politických stran. Rusnokova vláda také proto nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a úřadovala v demisi až do jmenování vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) koncem ledna 2014, která vzešla z předčasných voleb. Rusnokův kabinet tehdy ustanovil rekord vládnutí v demisi.

Valorizace důchodů

Zeman si myslí, že vláda nechtěla, aby byl zákon projednáván před prezidentskými volbami. „Je to podvod na voličích,“ uvedl.

Z téhož obviňovali ve Sněmovně vládu opoziční řečníci, uváděli, že o nutnosti mimořádné valorizace důchodů věděla předem, ale vyčkávala kvůli výsledku prezidentských voleb. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to odmítl.

Rozhodujícím impulzem pro vládní návrh podle něj byla až čísla o lednové inflaci, která zveřejnil Český statistický úřad 10. února. Opozice rovněž uváděla, že podmínky pro schvalování zákona v legislativní nouzi nebyly splněny, vládní koalice je přesvědčena o opaku. ANO i SPD ohlásily, že se kvůli normě chtějí obrátit na Ústavní soud.

Novelu, která od června zvýší důchody místo předpokládaných 1770 korun pouze o 760 korun, v sobotu po několikadenních obstrukcích opozice schválila dolní komora, nyní ji k posouzení dostane Senát. O tom, zda novelu případně podepíše, nebo vrátí poslancům, bude už rozhodovat nový prezident Petr Pavel. Úřadu se ujme ve čtvrtek. Zemanův mandát končí ve středu.

Zamítnutí Ústavním soudem

Zeman v CNN Prima News zopakoval, že stát, který šetří na důchodcích, není dobrý stát. Proti zákonu jsou podle něj věcné i právní námitky. Za právní námitku označil „nesmyslné vyhlášení“ stavu legislativní nouze. „To je podle mého názoru právní chyba, kvůli které to asi zamítne Ústavní soud,“ řekl.

Za další námitku považuje to, že stát změnou valorizace nedodržuje své vlastní zákony. „Právníci správně říkají, že od ledna tohoto roku bylo oprávněné očekávání, že podle zákona má proběhnout valorizace v určité výši, protože už v lednu inflace překročila stanovenou hodnotu,“ řekl.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto podle něj měl do rozpočtu včlenit prostředky na tuto valorizaci. Potřebné peníze, které chce vláda ušetřit, by hledal v návratu k tzv. superhrubé mzdě, která byla hlasy poslanců ANO, SPD a ODS zrušena za vlády Andreje Babiše (ANO).

Podle Zemana vláda nechtěla, aby byl zákon o snížení valorizace projednáván ještě před prezidentskými volbami. Poznamenal také, že opozice má „svaté právo“ na obstrukce a její důvody k tomuto počínání chápe. Pokud by se konala demonstrace proti rozhodnutí Sněmovny, Zeman by jí fandil.

Novelu důchodového zákona prosadila vládní koalice v sobotu po rozsáhlých obstrukcích opozice. Schůze trvala přes 97 hodin. Zeman již v sobotu řekl serveru Parlamentní listy, že opozice kapitulovala, když nakonec koalici v prosazení nižší valorizace penzí nezabránila.

ČTK