Země, kde o vaší budoucnosti rozhodnou gangy

Snad žádný ze 195 států světa nemá smutnější příběh než Haiti. Vzniklo z jediné úspěšné vzpoury otroků a stalo se počátkem 19. století vůbec první černošskou republikou. Tehdejší mocnosti však sdílely představu bělošské nadřazenosti a novou republiku považovaly za vyvrhele. Aby se vyhnula námořní blokádě a získala uznání, museli Haiťané po celé 19. století splácet gigantický dluh Francii, na níž si vybojovali svobodu. Z nejvýnosnější kolonie v Novém světě se stala nejchudší země západní hemisféry. Ze selhání tamních elit a zahraničního vměšování, jejichž pozadí tvořila krajina ničená plantážemi, se už země nevyhrabala – a nyní se permanentní krize propadla na nové dno.

Gangy, které ovládají asi 90 procent hlavního města Port-au-Prince, se v březnu spojily proti zbytkům státní moci. Napadly mezinárodní letiště, prezidentský palác, přístav, kterým proudí potravinová pomoc, a ze dvou největších věznic osvobodily tisíce zločinců. Vynutily si odchod krajně nepopulárního prezidenta Ariela Henryho a dokázaly, že jsou silnější než policie a armáda. Budoucnost 12 milionů Haiťanů leží v jejich rukou – zvláště v rukou nejmocnějšího gangstera, jímž je bývalý policista Jimmy Chérizier známý pod přezdívkou Barbecue.

Růst moci haitských gangů ilustruje spirálu hrůzy posledních dekád. Počátkem devadesátých let je zřídila sama armáda coby nástroj k potlačování příznivců svrženého, historicky prvního demokraticky zvoleného prezidenta země Jeana-Bertranda Aristida. Když se tento levicový salesiánský kněz s podporou Spojených států vrátil k moci, armádu rozpustil – a založil vlastní milici, která hájila jeho zájmy. Své gangy si zakládali i další hráči, podnikatelské skupiny i politici. A po letech přestalo být jasné, kdo koho vlastně kontroluje.