Zemědělec: Rusové ničí sklizeň za tři roky. Loňská je ve skladech, bez ní se nezaseje ani příští rok

5 měsíce starý 63

Zemědělská společnost Agronimo běžně obhospodařuje více než 40 tisíc hektarů půdy, část pozemků je ale aktuálně v rukou ruských okupantů, potvrzuje majitel firmy Petr Krogman. Na polích, kde to situace umožňuje, začaly i přes válečný stav v zemi jarní práce. „Ukrajinci jsou hrozně stateční a nikdo neodmítl nastoupit. Nemůžeme ale fungovat v noci, protože osvětlená zemědělská technika je snadný terč.“

Kyjev 21:41 19. dubna 2022

zemědělství - obilí | Zdroj: Pexels | CC0 1.0

Přestože jarní zemědělské práce započaly, ve skladech je stále zhruba pětina loňské sklizně, upozorňuje host Tématu dne s tím, že hlavní potíž představuje přeprava zboží – transport po zemi má totiž svá omezení a lodní doprava nefunguje.

Petr Krogman je majitelem zemědělské společnosti Agromina působící na střední Ukrajině a v oblasti Charkova

Bylo by proto potřeba, aby Evropská unie, NATO nebo státy jako Egypt a Izrael otevřely cestu z přístavů, které Rusko blokuje, apeluje podnikatel.

„Jinak hrozí, že nebude kam sklidit letošní produkci, zemědělci nedostanou peníze a nebudou moct zasít ani pro příští rok,“ obává se Krogman a dodává: „Rusové tedy ničí sklizeň už za tři roky.“

Obludný ruský plán

Poškodit ukrajinské zemědělství je skutečně jedním z vedlejších cílů ruské agrese, domnívá se válečný zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín: „Snaha co nejvíc poškodit Ukrajinu tam evidentně je. A není to jen svévolné ničení – je to součást toho obludného ruského plánu.

„Spojí se nám dvě migrační vlny. Jedna klimatická a jedna způsobená nedostatkem potravin z důvodu války na Ukrajině. “

Viktorie Tenzerová

A ačkoliv přímo na Ukrajině hladomor nehrozí, dopady na státy, které jsou na dovozu závislé, bude velký, domnívá se ředitelka společnosti Na mysli Viktorie Tenzerová:

„Doplatíme na to všichni. V první řadě to budou státy jako Egypt, Libanon a africké státy. Zároveň to zvedne ceny potravin na celém světě a bude to globální problém.“

Podle ní by pomohlo třeba to, kdyby se v Česku přestala pěstovat biopaliva a zasadily se potraviny. Podobné drobné kroky by mohli udělat všichni.

„Spojí se nám dvě migrační vlny. Jedna klimatická a jedna způsobená nedostatkem potravin z důvodu války na Ukrajině. Nebude snadné je od sebe odlišit,“ varuje.

S tím souhlasí i podnikatel Krogman: „V Evropě je potravin dost. Ale my musíme dohlédnout i za naše hranice. Celkový pokles výnosu z Ukrajiny bude 40 procent. Ukrajina tak nevyrobí potraviny pro zhruba 200 milionů lidí, obdobné to bude v Rusku. 400 milionů lidí nebude mít co jíst. Anebo 800 milionů lidí bude jíst jenom polovinu. Anebo se omezí miliarda a půl lidí, to je Afrika.“

Poslechněte si celé Téma dne Lukáše Matošky.

Zuzana Marková, Lukáš Matoška

Zdroj