Evropské centrum jaderného výzkumu CERN v Ženevě disponuje největším urychlovačem částic na světě. Právě takový a žádný menší byl zapotřebí, pokud měla být aspoň nějaká šance zpozorovat Higgsův boson.
Hledání této částice bylo ostatně hlavním důvodem, proč LHC neboli Velký hadronový urychlovač vůbec postavili. Nachází se v sedmadvaceti kilometrech tunelů pod švýcarsko-francouzskou hranicí, v hloubce od 50 do 170 metrů. To je nutné, aby byl co nejlépe chráněn před rušivým kosmickým zářením. Náklady na jeho pořízení a dosavadní provoz se odhadují na osm miliard euro. Ročně spotřebuje 0,75 terawatthodiny elektrické energie – asi setinu toho, co celé Česko. Vedle vesmírných projektů je to nejnáročnější vědecké zařízení, jaké si lidstvo kdy pořídilo.
Čtvrtého července 2012 tam měli slavný den – velice slavný. Pronášely se proslovy a bouchaly lahve šampaňského. LHC splnil svůj hlavní účel – existenci Higgsova bosonu se podařilo potvrdit nade vší pochybnost. Z Edinburghu, kde žil a pracoval po většinu života, přiletěl i profesor Higgs, tehdy třiaosmdesátiletý. Přijal gratulace, potřásl si rukama, velmi stručně promluvil a odjel zpátky na letiště. Bedny šampaňského a dlouhou afterparty se spoustou světových hvězd fyziky nechal za zády. V letadle si na oslavu dal jednu plechovku piva značky London Pride.
Zpočátku si – jak už to bývá – ani nevšimli, že se vytratil. Pak ho požádali aspoň