Václav Šašek vystudoval literaturu, ale potom nastoupil na Barrandov do tvůrčí skupiny Šebor – Bor. Zprvu působil u filmů jako dramaturg, takto se podílel například na Formanových snímcích Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko, brzy začal také psát scénáře. Byl spoluautorem scénáře u Passerova Intimního osvětlení, napsal scénář pro Petrolejové lampy Juraje Herze a poté řadu dalších.
Vedle Formana, Passera a Herze spolupracoval Václav Šašek i s Jiřím Menzelem, Věrou Chytilovou nebo tvůrcem trilogie o rodině Homolkových Jaroslavem Papouškem, na níž se dramaturgicky podílel. Dramaturgem byl také u některých filmů Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka a později také u snímků Jana Svěráka.
V novém století se kromě Svěrákova Tmavomodrého světa a Vratných lahví jako dramaturg podepsal Václav Šašek také na podobu Tobruku Václava Marhoula. Podílel se i na dalším Marhoulově filmu Nabarveném ptáčeti z roku 2019.