O úmrtí válečného hrdiny a letce informovalo na facebooku Komunitní centrum pro válečné veterány Brno.
Boček v šestnácti letech tajně uprchl z domu, aby se zapojil do bojů s nacisty. Takzvanou balkánskou cestou se dostal do Bejrútu, potom se účastnil ústupových bojů ve Francii v létě 1940.
Na podzim téhož roku se přihlásil k britskému Královskému letectvu (RAF). Nejdřív sloužil jako mechanik u 312. stíhací perutě, od října 1942 byl v pilotním výcviku – nejdříve v Anglii, poté v Kanadě.
Od podzimu 1944 sloužil jako pilot-stíhač u československé 310. stíhací perutě. A stal se tak jedním z nejmladších československých stíhacích pilotů, kteří podnikali operační lety během druhé světové války. Boček jich má za sebou celkem 26.
Foto: Paměť národa/ archiv Emila Bočka
„Matka mě po těch šesti letech nepoznala po hlase,“ vzpomínal na návrat z války začátkem letošního března v rozhovoru pro Seznam Zprávy, jenž byl zároveň posledním, který poskytl.
Reportéry Seznam Zpráv tehdy přivítal v domově pro seniory v Brně, kde trávil závěr svého života. Emil Boček byl posledním žijícím československým pilotem, jenž za války sloužil u RAF.
Po válce se pro komunisty stal nepohodlným, rehabilitace se dočkal až po roce 1989.