Zjišťujeme potřeby výpravy, síly jsme schopni nasadit rychle, říká generál Řehka o lodní nemocnici u Gazy

před 2 měsíce 74

Česká republika by se mohla zapojit do práce polní nemocnice pro civilní obyvatele Pásma Gazy, kde operuje izraelská armáda. Jak rychle mohou být zdravotníci na místě a kde přesně budou působit? „Pokud to bude něco, co máme nachystáno, jsme schopni zareagovat poměrně flexibilně a rychle. Myslím si, že u vojáků není problém v rychlosti, pokud je politická vůle,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Karel Řehka, náčelník generálního štábu armády.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha/Gaza 19:43 15. února 2024

Karel Řehka, náčelník generálního štábu armády.

Zjišťujeme potřeby výpravy, síly jsme schopni nasadit rychle, říká generál Karel Řehka o lodní nemocnici u Gazy | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Česká republika by se mohla zapojit do podpůrné operace pro obyvatele Gazy v polní nemocnici. Po jednání na Hradě to řekla ministryně obrany Jana Černochová. Máte představu o tom, jak by měla ta nemocnice vypadat?
Představu v tuto chvíli úplně nemám, naše možnosti se mohou lišit. Může to být jenom posila, zdravotníci, ať už lékaři nebo jiný zdravotnický personál.

Teprve když budujeme obranu, můžeme očekávat pomoc. Závazky aliance zdaleka neplníme, říká generál Řehka

Může to být polní chirurgický tým, může to být chirurgický tým speciálních sil, může to být nějaká varianta polní nemocnice, ale o tom teprve budeme jednat právě s těmi státy, které vysílají nemocniční lodě.

Čili teď, jak jsem pochopil, se vedou jednání, je to na začátku a teprve zjišťujete potřeby a možnosti ostatních zemí?
Přesně tak. Zjišťujeme, jak to bude vypadat a co potřebují země, které lodě vysílají, protože musíme reagovat na jejich potřeby. Vydal jsem k tomu nějaké úkoly.

Po vojenské linii budeme kontaktovat dané protějšky, ať už našeho vojenského představitele v NATO nebo v Bruselu nebo národní vojenské představitele všech typů. Budeme zjišťovat, co je potřeba od nás a čím bychom mohli přispět.

Česko by mohlo pomoci lidem z Pásma Gazy v polní nemocnici, řekla Černochová po jednání s Pavlem

Číst článek

Jak velký by měl být zdravotní tým? Už máte nějaké tušení?
To, jak říkám, opravdu bude záležet na požadavcích. Jestli potřebují polní chirurgický tým i s nějakým vybavením složený z anesteziologa, chirurga a dalšího personálu, anebo jestli třeba jen řeknou, že potřebují zejména vyrotovat některé odbornosti, to opravdu teď nevíme a nejsme schopni to říct.

O nasazení musí rozhodnout obě komory Parlamentu. Kdy by podle vás mohla být nemocnice na místě a mohla začít fungovat?
To opravdu teď nevím, záleží na tom požadavku. Pokud to bude něco, co máme nachystáno, jsme schopni zareagovat poměrně flexibilně a rychle. Myslím si, že u vojáků není problém v rychlosti, pokud je politická vůle. Tady je to bezpochyby humanitární činnost, která je potřebná, takže věřím tomu, že i politický mandát by se dal schválit poměrně rychle.

Závazek kolektivní obrany

Je to tak, že právě vojenské zdravotnictví je naše jedna ze silnějších stránek v rámci NATO?
Určitě to není naše slabá stránka. Nevím, jestli je to vyloženě silná stránka. Doba úvah, že by se jednotlivé státy specializovaly na konkrétní oblasti, už je pryč. My budujeme rozvinutou vševojskovou bojeschopnou armádu, zdravotnictví je její součást. Ale určitě na tom špatně nejsme.

Poslanecká sněmovna loni v dubnu schválila zákon, podle kterého bude Česko vynakládat každoročně nejméně dvě procenta HDP na obranu. Ve čtvrtek v Bruselu ministryně obrany Jana Černochová prohlásila, že letos opravdu závazek dodržíme. Které závazky se nám tedy zatím nedaří plnit?
Jedna věc je výše obranných výdajů, ta dvě procenta, což je nějaký kalkul. Ale druhá věc je, že to není ‚my a aliance‘, my jsme její součástí.

Dění v Gaze je za hranou, říká signatářka výzvy vládě. ‚Mír bude, až se Hamás zničí,‘ oponuje poslanec

Číst článek

Aliance v rámci kolektivní obrany vytváří nějaké plány, jak by se případně bránila, které se musí naplnit reálnými schopnostmi členských zemí. Plány se vytváří na základě operačního plánování. Poté se v rámci obranného plánování mapují kritické požadavky, co aliance potřebuje k naplnění těch plánů, ambicí, zároveň co jí chybí a co je potřeba dát dohromady.

Tvoří se takzvané cíle výstavby schopností, které se pak přidělují jednotlivým zemím. Je to průběžný, periodický proces ve čtyřletých cyklech, kde každý stát včetně České republiky dostává přidělané cíle.

Izrael umožní evakuaci civilistů z Rafáhu. Pobývá zde údajně milion lidí a deset tisíc bojovníků Hamásu

Číst článek

To, jestli obranná aliance potom funguje, nebo ne, záleží na tom, jak to členské státy plní. Jednak tedy nemáte jít pod dvě procenta, protože to je nějaký předpoklad peněz, které jsou zhruba adekvátní – když to ovšem děláte dlouhodobě, ne když to neplníte dvacet let a pak to nárazově jednou splníte.

Ale druhá věc je, že to není o penězích, ale o tom, jestli plníte to, co máte zadané, a jestli do celkového balíku schopností aliance každý dává to, co tam má dávat.

Proč armáda upřednostnila americké stíhačky F-35 před gripeny a kolik bude jejich provoz stát? Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu nahoře v článku.

Vladimír Kroc, jkh

Přečtěte celý článek