Žloutky českých vajec jsou stále žlutější. Spíš než boj s klecemi za to mohou barviva

5 měsíce starý 13

Žloutky českých vajec jsou stále žlutější. Spíš než boj s klecemi za to mohou barviva

Chovatelé podle Zdeňka Mlázovského z drůbežářské unie prodávají letos klecová vejce do řetězců za 1,80 koruny - to je o pět haléřů dráže než loni. Z podestýlkových chovů pak za dvě koruny, zatímco loni šlo o 1,75 koruny. Konečná cena pro zákazníka tak podle něj bude v řetězcích vyšší než tři koruny.

Prodejní ceny si řetězce určují samy, většinou se s ní ovšem příliš nechlubí. Odkazují se přitom na "konkurenční důvody", což je například případ prodejen Albert.

Řetězec Kaufland je ohledně cen vajec na dotaz on-line deníku Aktuálně.cz sdílnější. "Například v současné době u nás najdou balení 10 ks vajec z podestýlkového chovu za 32,90 Kč. Balení 30 ks vajec z klecového chovu M30 máme nyní za 59,90," říká mluvčí Renata Maierl.

V blízké budoucnosti bude muset podle drůbežářské unie průměrná cena vajec růst nejen kvůli přechodu na voliérové chovy, ale i zvyšujícím se nákladům na krmné směsi pro drůbež. Snůška ve voliérových chovech je podle chovatelů nižší při stejných nebo vyšších nákladech.

Ke konci roku 2020 dosáhl počet volných chovů již téměř 35 procent. "Meziročně tak vzrostl počet volných chovů o 11 procent. Tento trend bude i nadále zrychlovat, aby chovatelé vyhověli budoucímu zákazu," říká předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Že chovatelé začali přestavovat klecové chovy na ty alternativnější, potvrzuje za organizaci Obraz - Obránci zvířat také Ivo Krajc. "Většina slepic ale stále trpí v malých drátěných klecích, kde pro sebe každá má prostor jen zhruba o velikosti papíru A4 a celý svůj asi rok dlouhý život prostojí na drátech, ze kterých je bolí pařátky. Budoucnost však bude příznivější," dodává k zákazu klecového chovu.

Podle agrárního analytika Petra Havla Česko ve volnějších chovech nosnic za některými unijními státy zaostává. "Ale v mnoha zemích jsou klecové chovy stále. Jsme tak v tomto smyslu v EU někde uprostřed, čili není to ani žádná 'národní výhoda', ani nějaký legislativní průšvih," dodává.

Podle Havla se ale i v Česku postupně zlepšují jak podmínky chovů, tak i kvalita masa či vajec. "Co se týká kvality drůbežích produktů, na ně má větší vliv složení krmiva, které je stále více 'vymakanější'. A je také například příčinou intenzivní barvy žloutků - přidáním karotenoidů do krmiva. Což je ovšem spíše optická výhoda a plnění požadavků spotřebitele," podotýká dále analytik.

Soběstačnost je malá

Podle údajů, které zveřejnila Agrární komora ČR ve své středeční zprávě, loni snědl každý obyvatel Česka celkem 263 kusů vajec. Do statistiky je ovšem potřeba započítat i vejce, která se používají ve výrobě - například v pekárnách či do majonéz. Největší spotřeba na osobu byla dle statistik v roce 1990, kdy dosáhla 340 kusů vajec na osobu.

V produkci vajec je Česko soběstačné z 82,7 procenta. Přičemž v zemědělském sektoru se v roce 2020 chovalo 5,2 milionu nosnic a v domácím hospodářství čtyři miliony nosnic. Celková produkce vajec dosáhla v minulém roce 2,3 miliardy kusů.

"Celková spotřeba vajec je ještě o něco vyšší. Celkem se spotřebovalo 2,78 miliardy vajec. 730 tisíc vajec se k nám loni dovezlo a zároveň 250 tisíc vajec šlo na export," upřesňuje Dlouhá.

Za posledních deset let rostla také spotřeba drůbežího masa - a to o 4,5 kilogramu na 29 kilogramů masa na osobu. Loni se u nás chovalo celkově přes 12 milionů kuřat na výkrm, 347 tisíc krůt, 768 tisíc kachen a 20 tisíc hus.

Přestože čísla chované drůbeže vypadají velká, soběstačnost v případě tohoto druhu masa naopak postupně klesá. "V loňském roce jsme v České republice byli v produkci drůbežího masa soběstační již jen z 65 procent, zbytek se k nám dováží. Jedná se o maso především z Polska, Brazílie, Argentiny a Chile. Drůbež, která vyrostla a byla poražena u nás, je chována pod přísným veterinárním dohledem," uvádí dále Dlouhá.

Stát se podle chovatelů chystá letos ve druhém pololetí spustit podporu pro producenty vajec a drůbežího masa, podobně jako u mléka chystá zavedení podpory kvality. V tomto programu by mohl přerozdělit kolem 150 milionů korun ročně, při zavádění pak půjde o částky mezi 50 a 100 miliony korun.

V Česku bylo v roce 2020 registrováno 343 chovatelů nosnic a 301 chovatelů slepic na maso. Režim kvality jakosti nazvaný Q CZ bude moci využít kterýkoliv chovatel, který se přihlásí. 

"Režim jakosti Q CZ pro drůbeží produkty je obecně založen na snižování přítomnosti bakterií Salmonella v prostředí chovů drůbeže a výrobcích z vajec nebo masa. Důležitým kritériem v režimu jakosti je krmení drůbeže krmnou směsí od producenta, který dodržuje pravidla nadstandardu bezpečnosti krmiv. V chovech drůbeže zároveň nesmí být používána žádná antibiotika za účelem prevence," uzavírá Dlouhá.

Havel ke kvalitě masa či vajec podotýká, že některá lákadla na zákazníky na druhou stranu považuje za nefér. Příkladem může být avizování produktů "bez hormonů", které jsou ovšem v Česku i celé unii stejně zakázány. "Pokud někdo zdůrazňuje, že prodává produkty bez hormonů, jde podle mne o manipulaci se spotřebitelem, protože bez hormonů je vše, na základě legislativy," dodává Havel.

Zdroj