Změnou času nejvíc trpí nemocní a staří, říká vědkyně. Narůstá také počet nehod

4 měsíce starý 15

Dvojí přetáčení hodinek kvůli změně letního času je sice nepříjemné, většina lidí se s ním ale rychle vyrovná. Docentka Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR řekla Deníku, že pro Čechy je nejvhodnější středoevropský čas, nikoli ten letní.

Alena Sumová z Fyziologického ústavu ČSAV. | Foto: Akademie věd ČR/Jana Plavec

Má každoroční střídání času negativní vliv na lidské zdraví?
Samotný princip změny času o jednu hodinu tam anebo zpátky z mého pohledu nějaký závažný zdravotní dopad sám o sobě nemá. Já osobně s tvrzením, že střídání času přímo vážně ohrožuje lidské zdraví, tak úplně nesouzním. Nemáme úplně jasné důkazy, které by ukazovaly na to, že tím, že se posune čas o hodinu, se zdraví nějakým způsobem vysloveně poškozuje.

Přesto jim to ale jistě příjemné není.
To, jak je ta změna dnes organizovaná, na jaře způsobuje, že musíme vstávat o hodinu dřív. Protože se prodlužují dny, tak lidé vstávají do tmy a krátí se jim doba spánku. Znamená to, že jsou nuceni vstávat ještě v době, kdy je jejich vnitřní časový systém subjektivně nastavený na noc. Proto po změně času byly pozorovány některé negativní dopady v podobě zvýšené nehodovosti nebo většího počtu úrazů, což zcela jistě souvisí s tím, že člověk vstává v době, kdy na to jeho vnitřní hodiny a také fyziologické procesy ještě nejsou připraveny.

Kdo tyto změny nese nejhůř?
Většina lidí v populaci se této změně dokáže poměrně rychle přizpůsobit, jejich hodiny jsou plastické a jsou schopné se posouvat. Když jim dáme možnost a vystavíme je novému světelnému režimu, tak se dokážou přenastavit a podle toho přizpůsobit všechny procesy v našem těle. Většina lidí s tím posunem času proto velký problém nemá a maximálně po několika dnech se přizpůsobí. Je ale pravda, že u některých lidí to skutečně negativní vliv má, hůře se přizpůsobují. Můžou to být lidé, kteří mají různé zdravotní či psychické potíže, staří lidé anebo naopak malé děti.

Proč se rozhodování o zrušení přetáčení hodinek zadrhlo?
Evropská komise učinila závěr, že střídání času bude zrušeno, nicméně to nenabylo účinnosti, protože neurčila, co se stane poté. Odpovědnost přenesla na jednotlivé členské státy. Ty si mají nyní, každý sám za sebe, rozhodnout, který z těch časů ponechá celoročně. To je velmi nešťastné řešení.

Podle průzkumů by lidé obvykle dali přednost letnímu času. Bylo by to podle vás vhodné?
Většinou je to na základě jednoduchého dotazu, zda by si lidé přáli celoročně ponechat letní anebo zimní čas. Už ten dotaz sám o sobě je velmi zavádějící, neboť tato referenda se vždycky konala v létě a nikdy v zimě. Otázka na ponechání letního času má zavádějící podtext, lidé se spíš vyjádří pro letní čas, líbí se jim dlouhé dny a vlahé večery. Ale při dotazování se jich zapomínají zeptat, jestli tedy chtějí v zimě vstávat o hodinu dříve a zda tedy chceme ještě dvě hodiny poté, co přijdeme do práce, mít stále tmu, a zda by nám to vyhovovalo. Na to se ale v žádném referendu nikdo neptá. Rozhodně Česko je v takové zeměpisné poloze, že je pro ně standardní čas úplně optimální, přechodem na celoroční letní čas bychom si to jen zhoršili.

Jaký vývoj situace ohledně konce změn času dále očekáváte?
Hodně bude záležet na tom, jestli se toho ještě někdo iniciativně chopí v rámci Evropské komise. Teď ale bohužel není vhodná situace na to, aby se toto téma řešilo. Dokud nebudeme za pandemií, tak se s tím určitě nic dít nebude. Pokud ale nepřijde rozhodnutí na úrovni Evropské komise a Evropského parlamentu, tak nevěřím tomu, že mezi státy k nějaké dohodě dojde.

Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

Zdroj