Zpráva o stavu demokracie v ČR není veselé čtení

1. Domovská stránka
2. Domácí
3. Zpráva o stavu demokracie v ČR není veselé čtení

Kverulant.org je již od roku 2021 členem Sítě k ochraně demokracie, která propojuje všechny, kdo rozhodně preferují demokracii, právní stát a občanské svobody.  Týmy odborníků sdružených v síti pravidelně vyhodnocují, co trápí českou demokracii. Nyní je k dispozici zpráva o demokracii v ČR za rok 2023. Místy to není moc veselé čtení.

Vladimír Jiránek

Omezování svobody slova

V současnosti mohou soudy v základní sazbě za podporu terorismu udělit trest ve výši dvou až deseti let vězení. Pokud někdo na sociálních sítích neuváženě zveřejní ko­mentář, který naplňuje znaky trestného činu podpory a propagace terorismu, může se při vysoké dolní hranici trestní sazby (pět let) stát, že bude odsouzen k trestu odně­tí svobody. Soudům tak nedává trestní zákoník velký prostor k citlivějšímu uvážení při ukládání trestů. Hrozí tak přísné postihování spíše méně společensky škodlivého jednání.

S tím souvisí i absence jasné metodiky Nejvyššího státního zastupitelství, kte­rá by posílila právní jistotu občanů v tom, jaké konkrétní projevy již naplňují znaky trestného činu podpory a propagace terorismu. Například MV ČR vydalo varování k použití palestinského hesla, přičemž namísto alespoň nějaké konkretizace rysů trestného činu uvádělo sousloví „za určitých okolností“, což vyvolává „mrazivý efekt” omezující svobodu projevu.

Ing. Mgr. Oldřich Kužílek tento problém komentuje: „Není přípustné, aby stát varoval občany, že nějaký verbální projev může být trestným činem, ale namísto alespoň nějaké konkretizace jeho rysů uváděl sousloví ‚za určitých okolností‘. Výklad zákona může podat až soud, ale stát nemůže rezignovat při takto významném sdělení na svou ‚poučovací povinnost‘ a odpovědnost za to, aby veřejnost dovedla rozlišovat hranici, co se smí a co ne.“

Policejní sběr osobních údajů

Policie České republiky začíná využívat nové technologie tajně a bez veřejné kontroly, dostatečné právní regulace, jakož i bez zpra­cování povinné dokumentace (zejména zhodnocení dopadu na ochranu osobních údajů) před začátkem jejich využívání. V roce 2023 se to týkalo například zjištění o využívání informačního biometrického systému IS DPO, ale totéž platí i pro chybějící právní úpravu využívání kriminalistické databáze DNA nebo například systému Centrální automatická kontrola vozidel. Netransparentní je i využí­vání kamerových systémů, např. v Praze.

Spoluautor zprávy Mgr. et Mgr. Jan Vobořil, Ph.D. k tomu dodává: „Považuji za alarmující tajení informací ohledně využívání biometriky ze strany Policie ČR, s nímž jsme se v minulém roce setkali. Dlouhodobě máme problém s regulací využívání nových technologií u policie ve formě tajných policejních pokynů i s nedostatky hodnocení dopadů na soukromí, kdy policie dle našeho názoru opakovaně porušuje zákon o zpracování osobních údajů. Přitom právě v době prudkého nástupu AI nedostatek veřejné kontroly činnosti bezpečnostních složek může vést brzy k důsledkům, které známe dosud pouze z různých dystopických sci-fi filmů.”

Omezení přístupu k informacím

V průběhu roku 2023 se objevilo několik případů, kdy veřejné instituce odmítly po­skytnout požadované informace s odkazem na nové ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) zákona o svobodném přístupu k informacím (povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud: byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení). I přesto, že vrcholný dohledový orgán Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) uznal, že pro odepření informací nebyl důvod (poskytnutí by mělo ohrozit rovnost účastníků soudního nebo obdobného řízení), předmětné veřejné instituce se raději soudily. Místo akcentování přístupu otevřenosti tak u řady povinných subjektů převládá restriktivní přístup k poskytování informací. S tím souvisí i specifická oblast zdravotnických informací, které stát i nadále odmítá poskytovat.

Zpolitizovaná státní správy

Experti Sítě k ochraně demokracie se shodují, že nadále přetrvává politický vliv na zatím jen formálně apolitickou správu státu. To je zcela v rozporu s původním posláním služebního zákona a jeho podobou ve vyspělých zemích, což je zpětně spjaté se špatnou hierarchií a postavením státní správy.

Přes pokusy eliminovat politizaci státní správy jsme neustále svědky tohoto jevu. Politici se snaží obcházet zákon reorganizací či systemizací úřednických míst bez jasné strategické vize a tím se ruší i místa, která by rušena být neměla a s nimi spojení lidé. Často dochází k systematizaci proto, aby byla zrušena místa úředníkům, kteří nejsou v oblibě politiků. Řešením je silná a centrálně řízená státní správa, která bude apolitická.

Vysoká nespokojenost se stavem země

Ve zkratce lze říct, že česká společnost vykazuje vysokou nespokojenost se směřováním věcí veřejných, ale není radikalizovaná, skládá se převážně ze spokojených domácností a z ekonomického hlediska hledí do budoucna spíše s opatrným optimismem. Je málo pravděpodobné, že by se nálady veřejnosti v této situaci mohly stát bezprostředním ohrožením demokracie u nás, nicméně tyto nálady mohou vést ke ztrátě zájmu o věci veřejné a k apatii.

Není jasné, jak za současné situace zmírnit pocit veřejnosti, že se situace celkově vyvíjí nesprávným směrem. Z těchto důvodů hodnotíme míru ohrožení demokracie ze strany nastavení veřejnosti a nálad ve společnosti stupněm 3: nebezpečí není bezprostřední, ale některé indikátory společenských nálad jsou varovné.

Celou zprávu Sítě k ochraně demokracie o stavu demokracie za rok 2023 v ČR naleznete zde.

Vojtěch Razima