„Ztrácíme čas.“ Evropské ano Ukrajině rozladilo lídry z Balkánu

5 měsíce starý 53

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Historický a jedinečný moment; výsledek summitu Evropské unie doprovázela silná prohlášení. Prezidenti a premiéři unijních zemí jimi doprovázeli udělení kandidátského statusu Moldavsku a válčící Ukrajině. Zatímco lídři obou zemí měli jen slova vděku, představitelé balkánských států, které samy o vstup do EU léta usilují, odcházeli ze čtvrtečních jednání ne zrovna nadšení.

Albánie, Severní Makedonie, Černá Hora a Srbsko už označení kandidátů získali dříve, jejich cesta do Unie je ale zdlouhavá a její konec v nedohlednu. Zrychlený pokrok Ukrajiny k získání kandidátského statusu tak jen umocnil pocit odsunutí na vedlejší kolej. Bosna a Hercegovina spolu s Kosovem navíc spadají pouze do skupiny potenciálních kandidátů.

Kandidátské země EU

Albánie – o členství zažádala v dubnu 2009, kandidátský status obdržela v červnu 2014

Severní Makedonie – kandidátskou zemí EU od prosince 2005

Černá Hora – o členství požádala v prosinci 2008, status kandidátské země má od prosince 2010

Srbsko – o kandidátský status požádalo v prosinci 2009, přiřknut mu byl v březnu 2012

Turecko – kandidátskou zemí od roku 1999

„Nebudu nic zatajovat, ta jednání se západním Balkánem neprobíhají úplně optimálně. Včera jsme měli setkání se zeměmi západního Balkánu, které bylo schválně organizováno mimo rámec Evropské rady. Asi jste sami viděli z mediálních reakcí, u některých těch zemí se objevuje určitá nespokojenost a frustrace, jak ten proces trvá dlouho,“ potvrdil v pátek v Bruselu český premiér Petr Fiala.

Právě frustraci ze stagnujícího rozšiřování Evropské unie směrem Balkánu vyjádřili na společné tiskové konferenci severomakedonský premiér Dimitar Kovačevski, albánský premiér Edi Rama a srbský prezident Aleksandar Vučič.

„Makedonie je kandidátským členem již téměř 18 let. Přesně před 21 lety jsme podepsali dohodu o stabilizaci a přidružení. V březnu 2020 pak Evropská rada přijala rozhodnutí o bezpodmínečném zahájení jednání. Dnes tu ale jsme a jednání stále nezačala,“ postěžoval si Kovačevski. „Budu upřímný. To, co se nyní stalo, je vážný problém a vážná rána pro důvěryhodnost EU. Ztrácíme drahocenný čas, který nemáme k dispozici.“

Budu upřímný. To, co se nyní stalo, je vážný problém a vážná rána pro důvěryhodnost EU. Ztrácíme drahocenný čas, který nemáme k dispozici.

Albánský premiér Edi Rama zase promluvil o neschopnosti EU splnit svůj slib integrovat balkánský region a uvedl, že je mu hluboce líto toho, jak je Unie rozdělená. „Řekl jsem jim, že být tady je dobré i špatné. Dobré, protože jsme mezi Evropany, špatné je to ale z toho důvodu, že zde stále nejsme jako Evropané slyšet, jsme jako hosté v rozděleném domě.“

„V Bruselu se dnes ve skutečnosti opět nic nestalo,“ pronesla pak na konferenci i srbská hlava státu. „Věřím, že naši přátelé ze Skopje a Tirany si zaslouží zahájení rozhovorů o vstupu do EU, a věřím, že by se tak mělo stát co nejdříve, což není otázka žádosti, jelikož obě země udělaly vše, co se od nich požadovalo.“

Vučič také poděkoval Kovačevskému a Ramovi za jejich „pochopení“ ohledně vztahů Srbska s Ruskem, i ohledně toho, že se země nepřipojila k EU v případě sankcí vůči Moskvě uvalených po ruské invazi na Ukrajinu.

Bulharské veto

Důvodů, proč se přijímací proces balkánských zemí protahuje, je několik. Severní Makedonii brání odmítavý postoj Bulharska, které považuje slovanské Makedonce za historickou větev bulharského národa. Stažení svého veta podmiňuje několika požadavky, například zakotvením ochrany práv Bulharů v severomakedonské ústavě.

Právě to je součástí usnesení, které v pátek schválil bulharský parlament značnou většinou hlasů a které umožňuje vládě veto stáhnout. Poslanci však pro to stanovili podmínky, které budou pro Skopji těžce splnitelné. Vycházejí nicméně z návrhu končícího francouzského předsednictví EU.

Podle severomakedonského ministra zahraničí Bujara Osmaniho páteční hlasování zablokuje přístupové rozhovory EU se Skopjí na dlouhou dobu. Navázal tak na svého premiéra Kovačevského, který francouzský návrh odmítl jako nepřijatelný. Tři menší strany vládní koalice ve Skopje pak dokonce už dříve pohrozily, že v případě přijetí návrhu kabinet opustí.

Jako těžko dosažitelné se jeví také získání dvoutřetinové většiny potřebné ke změně severomakedonské ústavy, neboť hlavní opoziční uskupení, nacionalistická strana VMRO-DPMNE, je zásadně proti jakýmkoliv ústupkům Bulharsku.

„Všech 27 zemí, které vstoupily do Unie, tak učinily hrdě, a to se všemi rozdíly, které přinesly, a s plným respektem k jejich vlastním i jiným kulturním, etnickým, jazykovým a historickým rozdílům,“ upozornil premiér Kovačevski. „Nic z toho nebylo na jejich cestě do EU problematické. To si také přejeme. Nic víc a nic míň; respekt k jazykové, etnické, kulturní a historické identitě mého lidu.“

🇲🇰PM Kovačevski notes N Macedonia has been in 🇪🇺accession process for 18 years (🇺🇦 just got candidate status in 115 days)

"What's happened now is a serious blow to credibility of 🇪🇺 We're wasting precious time we dont have. 🇲🇰&🇦🇱, the region, we can’t be stuck in this situation"

— Dave Keating (@DaveKeating) June 23, 2022

Ačkoli se sofijská blokáda vztahuje pouze na Severní Makedonii, EU upřednostnila vyřízení žádostí Albánie a Severní Makedonie o členství společně – Albánie je tedy ve výsledku zablokována úplně stejně. Albánský premiér již dopředu avizoval, že pokud nedojde k pokroku, bude požadovat, aby žádost jeho země byla projednávána zvlášť.

Aby si uvolnila cestu ke členství v EU, musela Severní Makedonie souhlasit již s urovnáním dlouhotrvajícího sporu s Řeckem. Ten trval od devadesátých let a jeho jádrem byl název Makedonie. Podle Řeků totiž sousední stát užíval jméno neoprávněně a vyjadřoval tím skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii.

Naděje pro Bosnu?

Poté, co Evropská rada oznámila nové změny v případě Ukrajiny a Moldavska, uvedla také, že je připravena udělit status kandidátské země i Bosně a Hercegovině. Šéfové unijních zemí proto pověřili Evropskou komisi, aby bezodkladně zhodnotila pokrok Bosny a Hercegoviny v plnění stanovených kritérií.

„Myslím, že se nám podařilo najít řešení, které otevírá dveře pro BiH, což je velice důležité z hlediska stability této země a jejího významu pro Balkán,“ okomentoval prohlášení i premiér Fiala. V integraci západního Balkánu se podle něj může EU posunout dál, jakmile se vyřeší již zmiňovaný problém kolem Severní Makedonie.

„Bude to nepochybně úkol pro české předsednictví, abychom dál moderovali tu diskuzi a pokusili se posunout ty věci kupředu. Nemůžeme si jako Evropa dovolit, abychom vytvářeli naděje, abychom přesvědčili země, aby dělaly reformy, že mají dělat kroky, které je přivedou k EU, a pak v nich vyvolat zklamání, že ten proces trvá dlouho,“ uzavřel předseda české vlády.

Zdroj