Zvažujeme zmrazení soudcovských platů, oznámil Blažek zástupcům justice

„Byli jsme seznámeni s úvahami politické reprezentace o tom, jak bude příští rok nakládáno mimo jiné s platy soudců a státních zástupců,“ popsal Šuk jednání, kterého se zúčastnili například i místopředseda ústavněprávního výboru sněmovny Marek Benda (ODS), předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka nebo pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Definitivní návrh podle Šuka zatím neexistuje, představa vlády je ale taková, že platy ústavních činitelů příští rok neporostou. Aktuální jednání bylo čistě informativní, jeho aktéři se zatím nesnažili najít kompromis.

„Klíčové bude, jestli to vyhoví mantinelům nastaveným Ústavním soudem, nebo nikoliv,“ míní místopředseda Nejvyššího soudu. „Nejcitlivější moment bude v tom, zdali zase jenom část služebníků státu má hradit díru v rozpočtu, nebo se na tom podílí služebníci státu všichni,“ podotkl.

„Všichni jsme se shodli na tom, že trváme na zásadách, které stanovil Ústavní soud – to znamená, že to musí být s justicí projednáno, že to musí být opatření, které míří na všechny, ne jen na určitou část obyvatelstva, a že to musí být přiměřené,“ shrnul za hosty jednání Vávra.

Požadavek o předjednání věci podle něj dosud naplněn nebyl. „Nedostali jsme předloženy žádné varianty řešení nebo ekonomické cíle, kterých chtějí dosáhnout. Všichni chápeme, že chtějí dosáhnout nějakých politických cílů, to respektuji, nicméně my nechceme platit jejich politiku,“ poznamenal.

Vláda balíček představí ve čtvrtek

„S vrcholnými představiteli justice a státního zastupitelství jsme jednali o průběhu koaličního jednání o takzvaném konsolidačním balíčku a jeho dopadu na platy ústavních činitelů a státních zástupců,“ napsal na Twitteru stručně Blažek.

Konsolidační balíček chce kabinet představit ve čtvrtek společně s důchodovou reformou. Opatřeními, kterých by mělo být zhruba šedesát, chce vláda příští rok snížit deficit státního rozpočtu minimálně o sedmdesát miliard korun.

Blažek už dříve předeslal, že vláda snížení platů ústavních činitelů – tedy i soudců a státních zástupců – do konsolidačního balíčku zahrne. Hovořil o tom, že soudců jsou tři tisíce, státních zástupců 1300 a mají vyšší platy než politici.

Plat soudců se odvozuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Částka se násobí koeficientem podle odpovědnosti a náročnosti funkce. „Naše platy jsou stanoveny tak, že automaticky kopírují průměr mezd v národním sektoru. Právě proto je velmi neobvyklé, pokud je do tohoto automatu zasahováno. Dvakrát jsme to akceptovali – povodně a covid. Teď uvidíme tu argumentaci a řešení,“ podotkl Vávra.

Politickými zásahy do výše platů soudců se v minulosti zabýval i Ústavní soud, o dalších podáních ještě bude rozhodovat. Opakovaně formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu, některé zásahy do platů soud uznal jako možné a důvodné, například po ničivých povodních.

Stát zmrazil platy soudců, státních zástupců a ostatních ústavních činitelů v roce 2021 i 2022. U soudců tehdy základna klesla ze 106 986 korun na 100 872 korun. Letos jsou platy opět vyšší, počítají se podle normálního mechanismu a k 1. lednu vzrostly zhruba o 12,7 procenta, přičemž razantní zvýšení souviselo právě s dlouhodobým zmrazením. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce tak překročil sto tisíc korun a nejnižší plat státního zástupce přesáhl 90 tisíc. 

S roky praxe plat roste. Po třiceti letech v justici tak má soudce nárok na víc než sto sedmdesát tisíc. Hranici dvou set tisíc pak překračují ti nejzkušenější u vrchních soudů. Jedná se o hrubé platy bez příplatků.

Výdělky spolu s dobou strávenou ve funkci rostou obdobně i státním zástupcům. Nejvíc dostávají žalobci na vrchních státních zastupitelstvích – po necelých třiceti letech bezmála 190 tisíc korun.