před 3 týdny
33
Vídeň - Stesky škarohlídů a staromilců, podle nichž jsou moderní písňové texty plytké a prosté, možná nejsou daleko od pravdy. Jak zjistila nová studie, kterou zveřejnil list Scientific Reports, přinejmenším texty anglických písní se během posledních 40 let zjednodušily a více se opakují, napsala agentura AFP.
Výzkum 12.000 písní z několika hudebních žánrů (rap, country, pop, R&B a rock), které vznikly v letech 1980 až 2020, také ukazují silnější tendenci vyjadřovat hněv a pochody mysli.
Texty písní mohou sloužit jako "zrcadlo společnosti", protože odrážejí změny jejích hodnot, emocí a obav, řekla Eva Zangerleová, která se na univerzitě v rakouském Innsbrucku věnuje hudebním vědám.
"Za posledních 40 let jsme také byli svědky toho, jak se dramaticky mění způsob, jakým se hudba produkuje a jakým se prodává," dodala Zangerleová, která byla hlavní autorkou studie.
Vinylové desky a kazety z 80. let ustoupily internetovým a mobilním hudebním platformám, které propagují hudbu na základě algoritmů.
Výzkumný tým studoval emoce vyjádřené v textech, podíl různých a složitých slov a také jejich opakování. "Ve všech hudebních žánrech jsme zjistili tendenci ke zjednodušování a opakování," řekla Zangerleová.
Tato práce potvrzuje předchozí výzkum, který zjistil úbytek pozitivních nebo radostných témat a nárůst těch, která vyjadřují hněv, znechucení nebo smutek. A také rostoucí sklon k introspekci v textech zpěváků, kteří stále častěji používají "já" a "mně".
Zvláštní místo ve studii zaujímal rap, u nějž se podle zjištění výzkumníků prudce zvýšil počet frází opakovaných v jedné písni. "Navíc rapová hudba vyjadřuje více hněvu než jiné žánry," poznamenala Zangerleová.
Její studie se zaměřila také na vyhledávání, které prováděli fanoušci různých hudebních žánrů na webu Genius lyrics. Například rockoví fanoušci na rozdíl od ostatních vyhledávají spíše texty starších písní než novějších a lpí na dobách, kdy se tento žánr hřál na vrcholu slávy, zatímco v posledních desetiletích jeho popularita poněkud opadla.
Dalším zajímavým zjištěním je, že prvních deset nebo patnáct vteřin nahrávky je rozhodujících pro to, jestli si ji člověk poslechne, nebo přeskočí na další píseň, dodala hlavní autorka studie.
Navíc se nyní hudba poslouchá spíše na pozadí jako kulisa. Díky tomu také mohou být oblíbenější písně s jednoduchými texty a chytlavými refrény. "Takové texty se lépe vryjí do paměti jednoduše proto, že jsou snadněji zapamatovatelné," uvedla Zangerleová.
