Chmelnice, na kterých se zásadní surovina pro vaření piva pěstuje, nelze jednoduše přesunout. S dopady změn klimatu se tedy budou muset pěstitelé vyrovnat jinak. Podle klimatologa Miroslava Trnky stojí české chmelařství a pivovarnictví před značnou výzvou. „Naši vnuci možná opravdu kvalitní pivo, jak ho známe my, neochutnají. Ale já pořád doufám, že se podaří chmelařství zachovat,“ říká spoluautor rozsáhlého výzkumu.
Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny byl v týmu vědců, kteří loni provedli rozsáhlý výzkum o dopadech změny klimatu na produkci chmele uveřejněném v časopisu Nature Communications. Trnka v rozhovoru popisuje, jak se následující roky promění produkce chmele i české pivo.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Jaký vliv mají vysoké teploty na produkci chmele?
- Co jsou to alfa kyseliny a proč jsou pro chuť piva důležité?
- Bude pivo stále dražší?
- Změní se jeho chuť?
- Proč nejde chmel jednoduše pěstovat jinde?
Loni jste se podílel na rozsáhlém výzkumu o dopadech klimatické změny na pěstování chmele. Co jste zjistili?
Když jsou při vytváření šištice chmele vysoké teploty, obsah látek, které jsou zodpovědné za hořkost piva, v nich bude nižší. Samo o sobě to není nic překvapivého, na počasí reaguje většina rostlin. Pro nás bylo mimořádně zajímavé, jak citlivý chmel ve srovnání s jinými plodinami je. Chmelařské oblasti jsou relativně malé a homogenní a chmel je proto velmi dobrou modelovou rostlinou pro odhad působení počasí a klimatu.
Výsledky ukázaly, že se