Násobně předražený nákup kulometů za 1,5 miliardy

před 1 týden 41

Ministerstvo obrany uzavřelo několik smluv na dodávku tisícovky kulometů MINIMI za 1,5 miliardy. Kulomety nedodával belgický výrobce, ale česká firma CB SERVIS CENTRUM. Kverulant.org je na základě faktů a dat přesvědčen, že nákup je násobně předražený. Jeho cílem bylo zastavit realizaci tohoto obchodu a trest pro šéfa armádního nákupu, který je pod tímto podezřelým kšeftem podepsán. Ani jedno z toho se mu bohužel nepodařilo. Nemravná cena kulometů byla dokonce ještě navýšena a šéf armádních akvizic je dál na svém místě. Navíc Kverulant ještě musel čelit žalobě od překupníka kulometů za to, že o něm nehezky píše. Kverulant odhaluje věrolomné politiky a zkorumpované úředníky již od roku 2009 a nepřestane s tím ani po neúspěchu v této kauze. Prosíme hlídejte papaláše s námi finanční podporou naší práce.

Kulomety MINIMI jsou ve výzbroji české armády již roky, podobně jako u prakticky všech armád zemí NATO, a k dispozici jich vojáci mají už několik stovek. O dalším nákupu 949 belgických kulometů do roku 2025 za 1,13 miliardy korun rozhodl 13. prosince 2021 tehdejší náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka. To ještě za působení ministra obrany Lubomíra Metnara. Následně byla těsně před Vánoci 2021 uzavřena vlastní, takzvaná rámcová smlouva. Podepsán je pod ní opět Lubor Koudelka. Nešlo o nákup narychlo vyvolaný válkou na Ukrajině. K začátku ruské invaze tehdy ještě scházely dva měsíce. Jako první na tento problematický nákup upozornila Česká televize v pořadu Reportéři ČT.

Výběrové řízení

Zakázka byla zadána formou „jednacího řízení s uveřejněním“. Do něj se sice „přihlásily“ tři firmy: Česká zbrojovka, a. s., Detail Banzai, s. r. o., a CB SERVIS CENTRUM, s. r. o., nabídku však podal pouze jediný, překupník CB SERVIS CENTRUM. Kverulant je přesvědčen, že podmínky byly firmě ušity na míru, a nikdo jiný tak ani podat nabídku nemohl. Druzí dva účastníci hráli pouze roli takzvaného „křoví“. Tomu nasvědčuje skutečnost, že ministerstvo trvalo na dodání kompletních sad, tedy kulometu a optiky jedním dodavatelem. Pokud by úředníci poptali zvlášť kulomety a zvlášť optiku s montáží, mohli by dostat lepší ceny na obě hlavní komponenty dodávky. Ale o lepší cenu tady patrně nešlo.

Cenu ani neověřil žádný znalec s kulatým razítkem. Možná proto, že částka 1,19 milionu korun za jeden kus kulometu je skutečně hodně přehnaná. „Cena vypadá skutečně velmi zvláštně. Musíme si uvědomit, že to je v podstatě cena tří osobních automobilů a lehký kulomet této kategorie není zas tak sofistikovaná zbraň,“ řekl vojenský publicista a šéfredaktor ATM Michal Zdobinský v reportáži ČT.https://www.youtube.com/embed/hByVvoGpk2U?feature=oembed&enablejsapi=1&origin=https://www.kverulant.org

Lehký kulomet FN MINIMI skutečně není posledním výkřikem zbrojního průmyslu. Poprvé byl představen v roce 1974 a v současnosti jej používá více než 20 zemí světa. V roce 1982 byl zaveden do výzbroje armády USA pod označením M249 Squad Automatic Weapon (SAW). Výrobcem je belgická firma Fabrique Nationale de Herstal nebo FN Herstal (někdy zkracováno jen na Fabrique Nationale, FN).

Násobně dražší než od výrobce

Podle zjištění České televize belgické kulomety napřímo od výrobce nakupuje například Norsko či Portugalsko. Norsko dostalo od výrobce cenu 219 tisíc korun za kus. To je více než pětkrát levnější než původní český nákup za 1,19 milionu za kus.Vše nasvědčuje tomu, že to nebyla cena konečná, o tom více níže v textu. Ministerstvo se trochu chabě hájilo, že Armáda ČR na rozdíl od Norska garantovala odběr pouze 477 kusů kulometů, kdežto Norové se zavázali odebrat nejméně 1000 kusů. Ministerstvo také naznačovalo, že Norové si kulomety koupili bez optiky a bez „soupravy na čištění“.

V minulosti Česko nakoupilo 269 shodných kulometů celkem za dvě stě milionů korun, tedy opět výrazně levněji. Nákup tehdy probíhal přes nákupní agenturu NATO SUPPORT AND PROCUREMENT AGENCY (NSPA). NSPA je speciální agentura NATO poskytující svým zákazníkům podporu při pořizování vojenského materiálu. Ale velká renomovaná mezinárodní agentura nebyla náměstkovi Koudelkovi patrně dost dobrá, proto dal přednost překupníkovi z Borku u Budějovic: „Co se týká zadání přes NSPA, je pravda, že v minulosti jsme pořízení tohoto kulometu realizovali přes NSPA, ale bohužel jsme neměli příliš dobré zkušenosti. Ta zakázka se protáhla o několik let.“

Resort tedy opět angažoval prostředníka navzdory slibu Babišovy vlády, že zbrojní nákupy ze zahraničí budou probíhat bez nich a bude se nakupovat napřímo, a tedy levněji.

Překupník z Borku u Budějovic

Jak už jsme zmínili , dodavatelem kulometů není jejich belgický výrobce Fabrique Nationale, ale český překupník CB SERVIS CENTRUM z Borku u Budějovic. Kverulant na základě informací vyžádaných od Ministerstva obrany vypočetl, že CB SERVIS dostal zaplaceno v letech 2015 až 2022 celkem více než 800 milionů korun. Snad jen kromě platby za uspořádání školení za nicotnou cenu 6660 korun se jednalo o přeprodej vojenského materiálu. Vedle zakázky na dodávku kulometů MINIMI to bylo především překoupení třiceti odstřelovacích pušek amerického výrobce Desert Tech včetně příslušenství a 21 tisíc nábojů. Hodnota tohoto kontraktu s názvem „modulární zbraňový komplet“ z února 2017 činila včetně DPH 75 milionů korun. Tuto částku obrana překupníkovi CB SERVIS CENTRUM v květnu 2018 na základě tří faktur zaplatila.

Komunista z VKR

Redaktor Jan Hrbáček z Ekonomického deníku jako první upozornil, že dodavatelská společnost CB SERVIS CENTRUM patří bývalému příslušníkovi komunistické vojenské kontrarozvědky (VKR). Někdejší komunista Lubomír Havelka byl před rokem 1989 velitelem radiové roty. Vojenská kontrarozvědka byla významnou silou ovládanou tehdejšími mocenskými komunistickými kruhy, která nemalou měrou přispěla k ustavení a udržování tehdejšího režimu v bývalém totalitním Československu. Archiv bezpečnostních složek uvádí, že VKR měla na konci 80. let na čtyři tisíce tajných spolupracovníků. Většina z nich se soustředila na práskání kolegů vojáků základní služby. Muži, kteří museli na vojnu před rokem 1989, by o tom mohli vyprávět.

Lubomír Havelka má v krycím jménu uvedeno pouze číslo. Část kolonky je ovšem zabílená. Podle všeho patřil Havelka, který pro armádu a její službu pracoval i chvíli po roce 1989, mezi více než stovku příslušníků, u nichž o znečitelnění požádalo před 12 lety Archiv bezpečnostních složek Vojenské zpravodajství.

Únor 2023. Půl miliardy pryč, ale kulomet žádný

Už jsme psali, že deklarovaným důvodem, proč nákup zbraní neproběhl prostřednictvím specializované vyzbrojovací agentury NATO bylo to, že by trval příliš dlouho. Toto tvrzení však působí dosti groteskně. Ještě v únoru 2023, tedy rok a čtvrt od podpisu smlouvy, od nich nemělo jediný kulomet. A to přesto, že obrana již překupníkovi zaplatila 474 milionů korun. Z toho více než 200 milionů korun již počátkem června 2022.

Jak jsme řekli, za ministerstvo podepsal velkorysou smlouvu tehdejší náměstek sekce vyzbrojování a akvizic Lubor Koudelka. Mimochodem, Koudelka je absolventem studia kultura a řízení kultury na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda a na Ministerstvu obrany se pohybuje nepřetržitě již od roku 1990.

Národní ředitel pro vyzbrojování

Čekali byste možná, že po změně vlády v lednu 2022 byl Koudelka novou ministryní Janou Černochovou vyhozen a že čelí policejnímu vyšetřování pro korupci. Čekali byste možná, že je Koudelka v exekuci, protože po něm ministerstvo obrany vymáhá náhradu za způsobenou škodu. To, když Koudelka jako hlavní nákupčí způsobil, že Ministerstvo obrany dostalo rekordní, půlmiliardovou pokutu od antimonopolního úřadu. Bylo to v roce 2021, kdy ministerstvo v rozporu se zákonem uzavřelo smlouvu na nákup víceúčelových armádních vrtulníků s americkou vládou dříve, než rozhodlo o námitkách jiného potenciálního dodavatele, italské společnosti Leonardo. Čekali byste marně. Lubor Koudelka na Ministerstvu obrany pracuje nadále. Ještě v prosinci 2023 byl vrchním ředitelem sekce vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany a z titulu této funkce, plnil ve vztahu k NATO, Evropské unii a Visegrádskému uskupení úlohu národního ředitele pro vyzbrojování (NAD – National Armaments Director).

Kverulant v lednu 2023 požádal ministryni obrany Janu Černochovou o vysvětlení a nápravu: „Je zjevné, že nákup byl několikrát předražen oproti běžným cenám. Vysvětlete, jak je to možné, a uveďte, kdo byl za realizaci tohoto nákupu potrestán. Bylo iniciováno vyšetřování? Jaký byl výsledek?“ Kancelář ministryně obrany mu dopisem z 16. února 2023 na tuto otázku odpověděla jedinou větou: „Ministerstvo nesdílí Váš osobní názor, a proto neuplatňuje žádný z Vámi předpokládaných postupů.“

Navýšení ceny na 1,5 miliardy

Nejenže Koudelka nebyl z Ministerstva obrany s ostudou propuštěn, ale již za působení nové ministryně Černochové byl v dubnu 2022 k původní miliardové rámcové smlouvě připojen dodatek, který navýšil cenu. Nově ministerstvo zavázalo daňové poplatníky zaplatit překupníkovi z Borku u Budějovic 1,464 miliardy korun. Pod dodatkem je opět podepsán Koudelka.

Kverulant byl přesvědčen, že tímto navýšením ceny byl porušen zákon o zadávání veřejných zakázek. V principu totiž není možné uzavřít smlouvu a tu pak jen dodatky bez limitu podstatně rozšiřovat. A navýšení ceny z 1,126 miliardy na 1,454 miliardy podle Kverulanta takovým rozšířením bezpochyby bylo. Proto Kverulant podal v únoru 2023 podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

ÚOHS: Navýšení ceny bylo v pořádku

Ve čtvrtek 17. srpna 2023 jej ÚHOS informoval, že vyšetřování nákupu kulometů odložil, protože vše prý proběhlo dle zákona. Z usnesení o odložení věci nepřímo vyplynulo, že k navýšení ceny došlo bez toho, že by armáda dostala více kulometů.Navýšení ceny o 338 milionů je podle ÚOHS v pořádku, protože jde „jen“ o 30 % původní hodnoty závazku. Podle ÚOHS je to v mimořádných případech možné. Mimořádným případem je dle ÚHOS vypuknutí války na Ukrajině a to protože: „Ukrajina, kde došlo k vypuknutí válečného konfliktu, přímo sousedí se státy, které, stejně jako Česká republika, jsou členy Severoatlantické aliance (dále jen „NATO“) a v případě rozšíření konfliktu na území NATO vzniká členským státům automaticky povinnost kolektivní obrany napadeného členského státu.“

Dle Kverulantova názoru si lze jen stěží představit účelovější výklad zákona.

ÚHOS se zabýval také otázkou, zda byla zakázka ušita na mírů jednomu dodavateli. Dle Kverulanta tomu svědčilo to, že ministerstvo poptávalo dodání kompletních sad kulometu a optiky jedním dodavatelem namísto toho, aby tendr rozdělilo na zbraň a optiku. I to prý bylo v pořádku: „Ačkoliv nelze vyloučit, že je v daném případě rozdělení veřejné zakázky na části objektivně možné a zadavatel by tak umožnil více dodavatelům ucházet se o jednotlivé části veřejné zakázky, Úřad spatřuje volbu zadavatele nepřistoupit k dělení veřejné zakázky na části z důvodu minimalizace rizika spojeného s případnou nekompatibilitou jednotlivých částí zbraňového systému za opodstatněnou, neboť Úřad považuje za logické, že si zadavatel potřebuje ověřit funkčnost a kompatibilitu celé sady. Uvedené odůvodnění zadavatele k nepřistoupení dělení veřejné zakázky na části tak Úřad považuje za relevantní.“ K tomu snad lze dodat jen to, že jak kulomety MINIMY, tak optika na ně a stejně jakékoliv další příslušenství k nim je tak celosvětově rozšířeno, že o vzájemné kompatibilitě snad ani nelze pochybovat.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže neshledal nic protizákonného ani na tom, že veřejná zakázka za miliardu a půl byla zadána jen jako veřejná zakázka v oblasti obrany a bezpečnosti v jednacím řízení s uveřejněním podle § 199 odst. 1 zákona.

Ministryně obrany Černochová tají informace

Jak už bylo uvedeno, z usnesení dokumentu zaslaného Úřadem na ochranu hospodářské soutěže nepřímo vyplynulo, že k navýšení ceny došlo bez toho, že by armáda dostala více kulometů, ale jisté to není. Tomu, že za vyšší cenu víc kulometů nebude, nasvědčuje i to, že obrana Kverulantovi odmítla sdělit informace o počtech kulometů a jejich cenách a 16. února 2023 o tom vydala rozhodnutí. Překupník, který kulomety dodává, si to prý nepřeje.

Kverulant uspěl s žalobou na Ministerstvo obrany

Kverulant se s tímto ignorováním zákona o veřejném přístupu k informacím odmítl smířit a proti neposkytnutí informací podal odvolání. Vyřízení měla ze zákona na starosti přímo kancelář ministryně obrany Jany Černochové. Ta rozhodnutím ze dne 22. března 2023 Kverulantovo odvolání odmítla. Opět s odkazem, že překupník, od kterého proběhl nákup kulometů, si to nepřeje. Kverulant proti nezákonnému rozhodnutí podal v květnu 2023 soudní žalobu. O této žalobě 14. srpna 2023 rozhodl Městský soud v Praze. Dal Kverulantovi za pravdu a nařídil ministerstvu, aby požadované informace poskytlo ve lhůtě 15 dní ode dne doručení rozsudku. To se však nestalo a Ministerstvo obrany dokonce proti pravomocné povinnosti rozkrýt podezřelý obchod podalo kasační stížnost. Úporná snaha zakrýt informace o nákupu kulometů MINIMI nasvědčuje tomu, že Kverulant narazil na opravdu velkou ničemnost.

Jeden kulomet za milion?

Na soudem nařízené poskytnutí podrobností o nákupu kulometů reagoval úřad Černochové dopisem z 4. září 2023 ve kterém informoval Kverulanta: „Ke dni 23. 8. 2023 bylo ministerstvu dodáno zboží v hodnotě 621 872 830, 61 Kč včetně DPH.“ V dopise dále uvádí: „celkové množství komodit, které již byly ke dni 23. 8. 2023 dodány.“ Seznamu dominuje 579 kulometů FN MINIMI Mk3 LONG RAIL ráže 7,62 x 51 mm.

Z těchto informací poskytnutých Kanceláří ministryně není jasné, kolik činily jednotkové ceny kulometů ani kolik stály jednotlivé komponenty. Navíc není jasné, zda se dodávalo za ceny domluvené ještě za Metnara nebo za ceny navýšené za Černochové. Pravděpodobně se ale jedná o ceny před zdražením kontraktu s překupníkem.

Pokud vyjdeme z veřejně dostupných informací, pak v září 2023 činila cena optických prvků k jednomu kulometu zhruba 400 tisíc korun. Optický zaměřovač ELCAN Specter DR 1-4x se v zahraničí prodává v průměru za 2700 euro, tedy zhruba za 65 tisíc korun. Laserový značkovač Meprolight STING za zhruba 1600 euro, 39 tisíc korun. Nejdražší položkou pak jsou termovizní předsádky Andres Ind. TIG-IR s maloobchodní cenou okolo 11 tisíc euro, 270 tisíc korun.

Bylo-li dodáváno 597 kulometů za cenu 622 milionů korun, pak nám vychází, že jeden kulomet včetně prvků stál více než jeden milion korun. Odečteme-li od této ceny optiku, pak cena za kulomet činí 668 tisíc korun. I tak ovšem vychází nákup jako násobně předražený v porovnání s nákupy ostatních armád:

Nařízení exekuce na ministerstvo obrany

Jak vyplývá z předchozích odstavců, Kverulant se ani po získání pravomocného rozsudku nedozvěděl jednotkové ceny komponent podezřelého nákupu. Opět jsme se s pohrdáním zákony a s nerespektováním soudního rozhodnutí odmítli smířit, a proto v úterý 12. září zaslal Kverulant Exekutorskému úřadu Praha 3 návrh na provedení exekuce. Exekutor se následně obrátil na Obvodní soud pro Prahu 6 a ten jej pověřil provedením exekuce.

Následně soudní exekutor dne 27.9. 2023 vyzval Ministerstvo obrany ke splnění vymáhané povinnosti, tedy k poskytnutí odpovědi na otázku číslo 3: „Jak byla stanovena cena dodávky? Předložte kopii příslušného rozhodnutí včetně všech podkladů, které tuto cenu určují“. Zároveň exekutor vyzval ministerstvo k zaplacení nákladů exekuce.

Ani po doručení této výzvy však ministerstvo požadované informace neposkytlo. Naopak, 5. října 2023 podalo návrh na zastavení exekuce. Ke Kverulantovu velmi nemilému překvapení ten samý soud, Obvodní soud pro Prahu 6, který exekuci před časem nařídil, ji svým nepravomocným usnesením z 1.listopadu 2023 zase zrušil. A odůvodnění? Přestože Kverulant ve své původní žádosti o informace žádal ministerstvo obrany o odpověď na svoji původní otázku č. 3: „Jak byla stanovena cena dodávky? Předložte kopii příslušného rozhodnutí včetně všech podkladů, které tuto cenu určují“ a přestože jiný, tentokrát Městský soud v Praze nařídil už v srpnu 2023 ministerstvu, aby požadované informace Kverulantovi poskytlo, tak Obvodní soud pro Prahu 6 konstatoval, že „Předložení (vydání) „kopie příslušného rozhodnutí včetně všech podkladů, které tuto cenu určují“, nebylo součástí povinnosti, která byla povinné uložena výrokem II. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2023 č. j. 14 A 105/2023- 43.“

Toto odůvodnění je dle Kverulantova názoru naprosto neuvěřitelné až bizarní. Dokonce by se dalo říct až specificky česky kocourkovské. Exekuční soud, tedy Obvodní soud pro Prahu 6 vyložil pravomocný rozsudek Městského soudu, ve smyslu hledání toho, jakou vlastně povinnost soud ministerstvu uložil splnit. Nejen, že to exekučnímu soudu naprosto nepřísluší, ale závěr exekučního soudu je zjevně chybný a to ten, že městský soud uložil ministerstvu povinnost zodpovědět pouze část otázky č. 3, což podle něj ministerstvo splnilo. Obvodní soud pro Prahu 6 se přitom vůbec nevypořádal s tím, proč samo ministerstvo v rozhodnutí interpretovalo soudem uloženou povinnost tak, že je potřeba odpovědět na Kverulantovu otázku č. 3 v celém rozsahu. A dále se soud pro Prahu 6 vůbec nevypořádal s existencí zrušujícího rozhodnutí ministryně z 11. října 2023, kde bylo řádné nesplnění a nerespektování městským soudem uložené povinnosti v rámci nového rozhodnutí ministerstva výslovně deklarováno jako důvod pro zrušení tohoto rozhodnutí.

Odvolací soud

Kverulant proti předmětnému rozsudku podal odvolání. To 31. ledna 2024 projednal Městský soud v Praze. Odvolací soud vyslechl jak právního zástupce Kverulanta, tak ministerstva. Prohlásil některé písemnosti za důkazy. Předseda tříčlenného senátu Mgr. Lubor Veselý informoval účastníky, že další jednání nařízeno nebude a rozsudek, resp. usnesení jim bude doručeno. Soudce Veselý ani v nejmenším nenaznačil, zda dá soud zapravdu spíš Kverulantovi nebo ministerstvu. Po půl hodině bylo jednání skončeno.

Teprve téměř o měsíc později 23 února 2024 byl Kverulantovi doručen rozsudek, resp. usnesení. Městský soud v Praze bohužel Kverulantovi nevyhověl a exekuce tak byla zastavena. V odůvodnění soud píše, že Kverulantovi musí stačit, že mu Ministerstvo obrany poskytlo informace o tom, že zaplatilo za kulomety, zaměřovače značkovače, termovizi, soustavu měrek a školení celkem 622 milionů. O tom, že jednotkové ceny komponent Kverulantovi poskytnuty nebyly, se v rozsudku nepíše. Naopak Městský soud dokonce uvádí, že „povinná (Ministerstvo obrany) splnila uloženou povinnost dokonce v širším rozsahu, než jí bylo uloženo“.

Naděje, že se Kverulant a s ním i celá veřejnost nakonec dozví všechny podrobnosti o předraženém nákupu kulometů, je tak o něco menší.

„Bráníme občany a zájmy ČR“

Podstatou kauzy už dávno není jen příliš vysoká marže pro prostředníka. Jde o ochotu informovat a odpovídat na otázky veřejnosti. A nejnověji také o zjevnou manipulaci, které se Ministerstvo obrany na sociální síti X dopustilo, když v souvislosti s odmítnutím informace o rozpadu ceny kulometů za 1,5 miliardy zahrálo dosti ošoupanou kartu, že „ochranou citlivých dat brání občany a zájmy ČR“. Jakou souvislost má neposkytnutí informace o předraženém nákupu kulometů od vesnického zprostředkovatele“ s „bráněním občanů“ už ministerstvo neuvádí.

Jistě, armáda má mít právo některé informace utajit, ale rekordně vysoká nákupní cena naprosto tuctové zbraně vyráběné již 50 let to bezpochyby není. A o nic jiného tu nejde. Úporná snaha zakrýt informace o nákupu kulometů MINIMI nasvědčuje tomu, že je skutečně co skrývat.

Třetí zamítnutí poskytnutí informací

Přestože ministerstvo obrany bylo již od září 2023 v exekuci, která mu nařizovalo poskytnout detailní informace o nákupu kulometů a přestože Kverulant již podal na ministerstvo tři žádosti a následně tři rozklady o dle zákona o veřejném přístupu k informacím, tak skutečně detailní informace stále nemá. Naposledy mu ministerstvo odmítlo informace poskytnout 26. října 2023. Kverulant proti němu podal 14. listopadu 2023 rozklad a ten ministryně obrany Černochová dne 5. prosinci 2023 opět zamítla. Nově tvrzené důvody, proč ministerstvo stále odmítá poskytnout ceny jednotlivých komponent nákupu lze s trochou nadsázky shrnout takto: „Žádné jednotkové ceny vám nedáme, najděte na internetu, kolik je cena obvyklá“. Právě tady je zakopán onen příslovečný pes. Jednotkové ceny, za které Černochová nakupuje, se od těch obvyklých nejspíš značně liší směrem nahoru. Nejspíš proto ministryně tak úporně trvá na utajení jednotkových cen za kulomety a jejich příslušenství.

Citace z rozkladu ministryně obrany Jany Černochové z 4. 12.2023 kterým opět zamítá poskytnutí informací

I proti tomuto, již třetímu, rozhodnutí o zamítnutí poskytnutí informací podal Kverulant v únoru 2024 žalobu.

Utajení

Za těchto okolností se snad ani nelze divit, že Ministerstvo obrany v čele s Černochovou zavedlo s počátkem roku 2024 změnu. Touo však bohužel nebyl vyhazov všech neschopných či snad zkorumpovaných úředníků za jejich průšvihy, ale rozhodnutí o utajování informací. Podle MF Dnes armáda začala nově utajovat informace o počtech vojáků a kusů techniky. A stejně tak o nových nákupech. Důvodem je prý to, aby nebyla ohrožena naše obranyschopnost, kdyby se o nákupech dozvěděl Putin.

„Omezení uveřejňování smluv je kromě jiného reakcí na ruskou agresi na Ukrajině, kdy je nezbytné zajistit, aby prostřednictvím registrů smluv protivník nezískával informace o uzavíraných smlouvách, které by následně bylo možné využít při působení proti České republice,“ potvrdila novinku Ivana Navrátilová z tiskového oddělení Ministerstva obrany.

„Změnou obranných dokumentů vláda reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě, kterou způsobila především agrese Putinova režimu na Ukrajině,“ uvedla podle MF Dnes po jednání vlády ministryně Černochová.

Ignorování zákona i mezinárodní dohody

Ministerstvo tedy avizovalo, že bude ignorovat zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, který je naplněním článku 17. Listiny základních práv svobod, který praví, že právo na informace je zaručeno. Ale tím to nekončí.

Ilustrační koláž vytvořená Kverulantem za pomoci AI Bing images create

Ministerstvo se chystá ignorovat také takzvaný Vídeňský dokument, který závazně ukládá všem členům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) informovat o svých armádách. „Rovněž tak nebude zveřejňován přehled výzbroje a techniky a početní stavy osob podle Vídeňského dokumentu 2011, kterého plnění ČR vůči Ruské federaci a Bělorusku rovněž armáda suspendovala,“ řekl k tomu plukovník Josef Přerovský, ředitel Sekce plánování schopností MO – odboru kontroly odzbrojení. „Předpokládáme, že po ukončení konfliktu na Ukrajině se ČR k plnění smlouvy a uveřejňování informací vrátí,“ řekl redakci iDNES.cz plukovník Vladimír Šupšak.

Kverulant je přesvědčen, že pravým důvodem je snaha vyhnout se veřejné kontrole. Proto počátkem ledna 2024 zaslal všem členům kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, poslancům a senátorům dopis ve kterém je žádá, aby proti arogantnímu porušování zákona aktivně vystoupili.

Lubomír Koudelka: Musíme být maximálně transparentní

Navzdory soudnímu rozhodnutí a navzdory exekuci ministerstvo stále tají informace o předraženém nákupu kulometů od překupníka za 1,5 miliardy. Lubomírovi Koudelkovi, který je pod většinou těchto smluv za MO podepsán, to nebrání v tom, aby vystupovaljako velký zastánce transparentnosti. V létě 2023 pro web CZDEFENCE třeba uvedl: „Musíme být maximálně transparentní a z toho vychází vlastně veškerý postup při zadávání veřejných zakázek.“ Transparentnost je prý podle ředitele Koudelky ostatně výchozím parametrem pro další informování veřejnosti. Asi jen stěží si lze představit lepší příklad pokrytectví.

V neděli 2. dubna 2023 byla ministryně Jana Černochová hostem pravidelného pořadu Otázky Václava Moravce. Pozván byl i její předchůdce Lubomír Metnar. Moderátor veřejnoprávní televize Václav Moravec měl příležitost se obou politiků v živém vysílání zeptat na spoustu věcí. V neděli 26. listopadu 2023 byli oba vrcholní politici na ČT u Moravce k vidění opět.

V obou případech se moderátor Moravec všem nepříjemným tématům vyhnul a „nejprestižnější“ pořad veřejnoprávní televize po obě neděle pokračoval v dobře zajetých kolejích servilnosti. Diváci byli opět svědky milého setkání starých přátel, kteří si tykají a kteří se mají rádi a kteří si to přišli zase říct před svátečním nedělním obědem.

Václav Moravec tuto selanku rozhodně nerušil nepříjemnými otázkami, které by však politikům rozhodně pokládat měl. Nezeptal se Černochové na exekuci ministerstva pro zatajování informací a ani na předražené kulomety. Nezeptal se ani bývalého ministra Metnara, který tento problematický nákup začal. Ani na konci listopadu 2023 a ani v březnu stejného roku se ho nezeptal na rekordní pokutu 550 milionů korun, kterou v roce 2021 vyměřil ministerstvu obrany Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za chyby v tendru na armádní vrtulníky a kterou právě v březnu 2023 svým rozhodnutím definitivně potvrdil soud.

Jen s trochou nadsázky lze konstatovat, že jediný spor, který snad mezi Metnarem a Černochovou poslední listopadovou neděli roku 2023 vypukl, byla trochu hraná hádka o to, zda máme zbrojit hodně nebo ještě víc.

Výhružka od překupníka

Překupník CB SERVIS CENTRUM prostřednictvím najaté drahé mezinárodní právní kanceláře ARROW zaslal 30. 3. 2023 Kverulantovi výhružný dopis. Píše se v něm to, co obvykle v takových dopisech, jež Kverulant čas od času dostává. Pokud prý ve lhůtě tří dnů svůj článek neodstraníme a neuveřejníme omluvu, bude následovat žaloba, náhrada škody, trestní oznámení…

Návrh na vydání předběžného opatření

Kverulant se zachoval jako obvykle, nenechal se vydírat, svůj článek nestáhl a dál bude pokračovat v odhalování ničemností, které nákup předražených kulometů od překupníka zjevně provázely. Následně překupník CB SERVIS CENTRUM podal návrh na vydání předběžného opatření, které by Kverulantovi uložilo odstranit článek o předraženém nákupu kulometů. Městský soud tento návrh v září 2023 zamítl.

Žaloba na Kverulanta

V červnu 2023 byla Kverulantovi Městským soudem v Praze doručena žaloba. Potrefená husa CB SERVIS CENTRUM se v ní dožadovala stažení Kverulantova článku a uveřejnění omluvy. Na první pohled to možná vypadá, že by „pouhé“ stažení článku a uveřejnění omluvy nebylo pro Kverulanta fatální. To však není pravda. Pokud by vyhrál překupník, velmi pravděpodobně by následovala žaloba o náhradu škody ve výši několika milionů korun. Pokud by vyhrál překupník, znamenalo by to, že kontrolovat kam jdou miliardy z veřejných rozpočtů je možné, jen když nikoho přímo nejmenujete.

Zamítnutí žaloby

Hned v úvodu jednání nařízeného na 17. dubna 2024 vyslovila soudkyně Městského soudu v Praze Mgr. Lucie Vobrová předběžný názor na celou věc. Konstatovala, že veřejná kritika je základní podmínkou fungující demokracie a že se jí nezdá, že by v tomto případě byl přípustný rámec této kritiky překročen. Také zopakovala, že právnická osoba nemá v podobných případech nárok na omluvu. To vedlo k tomu, že právní zástupce CB SERVISU po krátké poradě s klientem, vzal svoji žalobu zpět.

Debata

O příčinách násobně předraženým armádních nákupů přišel v březnu 2023 do Debatního klubu diskutovat ředitel protikorupční organizace Kverulant.org Vojtěch Razima a válečný veterán pplk. Ing. Mgr. Bohuslav Pernica, Ph.D.

Bohuslav Pernica učí na Univerzitě Pardubice ekonomiku bezpečnosti a mezinárodní bezpečnostní politiku. Válečný veterán Pernica je polistopadovým absolventem VVŠ PV ve Vyškově, obor ekonomika obrany státu, doktorskou práci psal na téma profesionalizace armády České republiky a problém hospodárnosti. Má za sebou praxi jak v armádě, tak na Ministerstvu obrany.

Vojtěch Razima byl zpravodajským důstojníkem Bezpečnostní informační služby a důstojník policejního útvaru Služba pro odhalování korupce (SPOK). Pracoval jako konzultant ve společnosti Deloitte a zastával i pozici bezpečnostního ředitele Komerční banky. V roce 2009 založil watchdogové organizaci Kverulant.org o.p.s. a ujal se jejího řízení.

Prosba o podporu

Zkorumpované politiky a rozežrané úředníky je třeba kontrolovat neustále a to Kverulant dělá už od roku 2009. Podpořte ho v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem.

Za Kverulantův tým Vojtěch Razima

Přečtěte celý článek