před 1 měsíc
24
Předseda Senátu uvedl, že v Praze našla v letech 1923 až 1945 azyl běloruská exilová vláda. "Jsem přesvědčen, že i dneska by to měla být Praha, Česká republika, která poskytne běloruské exilové vládě prostor pro to, aby mohla pracovat pro svobodné Bělorusko," řekl Vystrčil.
Uvedl to v souvislosti s tím, že Cichanouská v rámci své nynější návštěvy již otevřela v české metropoli Kancelář demokratických sil Běloruska v Česka.
Současný režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka je podle Vystrčila diktátorský, uzurpátorský, který svou brutalitu ještě zvyšuje zásluhou podpory režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Totalitě na lidském životě nezáleží"
"Je povinností svobodných demokratických zemí, aby pomáhaly návratu svobody a demokracie do zemí, kde po tom lidé touží, ale nemohou to říci nahlas," uvedl předseda Senátu. Pokud podle něho bude lidem chybět odvaha a ochota vzdát se svého pohodlí, "tak nevyhrajeme, protože totalitě na lidském životě nezáleží".
Cichanouská poděkovala Česku a celému svobodnému světu za podporu snaze svobodomyslným Bělorusům získat pro svou zemi znovu nezávislost a zakotvit ji v evropských strukturách. Spolu s Vystrčilem pak položila kytice červených a bílých růží v historických barvách Běloruska na hroby prvního prezidenta Rady Běloruské lidové republiky Petra Krečeuského a jeho nástupce Vasila Zacharky.
Cichanouskou v pondělí v Praze ještě čeká také setkání s prezidentem Petrem Pavlem, předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti). Večer se pak zúčastní na filmovém festivalu Jeden svět premiéry filmu Náhodou prezidentkou, který mapuje její život.
Cichanouská, která žije v exilu v Litvě, v roce 2020 kandidovala na prezidentku místo svého manžela blogera Sjarheje Cichanouského. Ten byl v roce 2021 odsouzen k 18 letům vězení za přípravu a organizaci hromadných nepokojů a podněcování k sociální nenávisti. Jí v nepřítomnosti soud loni v březnu uložil 15 let vězení. Viní ji ze spiknutí za účelem neústavního převzetí moci, což označila za pomstu Lukašenkova režimu.
