před 1 týden
21
„Kdyby byl Vladimir Putin jen vojenský důchodce hrající domino, a ne prezident Ruska, jeho vnitřní svět by byl důležitý jen pro jeho příbuzné, které by obtěžoval svými historickými postřehy,“ píše psycholog a ruský opoziční politik Leonid Gozman. Putin je ovšem jedním z nejmocnějších lidí na světě a bez jakýchkoli kontrolních mechanismů vládne velké zemi, velí armádě a jaderným zbraním.
Podle Leonida Gozmana je to, co si Putin myslí o světě a jak ho vidí, nejdůležitějším faktorem určujícím dění na planetě. Lidé jako Putin přitom nereagují na realitu, ale záleží na tom, jak ji vnímají. Pokud Putin očekává, že Rusko bude napadeno, chová se podle toho.
Podle Gozmana si Putin myslí, že se Západ snaží uskutečnit pomstu za porážky Napoleona a Hitlera, a proto zaútočil na Rusko na území Ukrajiny. „Slyšet to může být úsměvné nebo děsivé, ale umožňuje nám to pochopit, jaký obraz světa se odehrává v mysli vrchního velitele ruských ozbrojených sil. Svět, ve kterém žije a na který reaguje, včetně války, má některé důležité charakteristiky, které nemají nic společného s realitou.“
Stejně jako Putin se vyjadřují i další ruští představitelé. Putinův propagandista Dmitrij Kiseljov prohlásil, že podpora Ukrajiny Švédskem je pomstou za porážku Švédska v bitvě u Poltavy. Putinovo myšlení pak vede k absurdním představám, že si Francouzi více než dvě stě let předávají z otce na syna potřebu zajistit vítězství, které se císaři Napoleonovi nepodařilo dokončit.
„Putin ignoruje složitost a vnitřní rozpory západního světa. Napoleon byl přece ve válce s Anglií, a proto zaútočil na Rusko v naději, že po jeho porážce rozdrtí svého hlavního nepřítele. Rusko pro něj nebylo prioritním nepřítelem,“ připomíná Gozman.
Žádný jednotný Západ sjednocený nenávistí k Rusku nikdy neexistoval a dějiny Evropy jsou poznamenány častými vzájemnými válkami. Hitler válčil s polovinou kontinentu, než obrátil svou pozornost k Rusku. Představa, že by existovala staletá koordinovaná protiruská politika Západu, nepřichází v úvahu.
Podle Leonida Gozmana je přesvědčení, že ústředním faktorem globální politiky je rusofobie, pubertální a sebestředná představa. Stejně jako primitivní marxisté redukovali dějiny na třídní boj, tak Putin vše vysvětluje jako produkt předsudků a strachu Západu z Ruska. Putin prostě rozmanitosti Západu nerozumí, konstatuje Gozman.
Sám se domnívá, že Putin skutečně věří v podobu světa, o které mluví, a myslí si, že se všichni proti Rusku spikli a věří ve své poslání obnovit světový řád, který ale ve skutečnosti nikdy neexistoval. Myslí si, že toho dosáhne zničením Ukrajiny a jejím začleněním do Ruska, obnovením impéria a oslabením Západu. Putin je obklopen lidmi, kteří mu věří a Západ považují za zbabělý a neefektivní.
Putinovy výroky skutečně naznačují, že ruský vůdce svět takto vidí.
Rusko je v současné době ve stavu, kdy se jeho vojáci ocitají v nebezpečí: „Jak víte, Rusko v současné době prožívá obtížné období svých dějin. Všichni to chápou. Po rozpadu SSSR se naši geopolitičtí protivníci rozhodli dále rozbít zbytky historického Ruska, Ruské federace, a vše, co zbylo, podřídit svým geopolitickým zájmům. Překvapivě se někdo snaží pomstít za historické neúspěchy v boji proti Rusku, například za neúspěšné tažení Hitlera proti Rusku a Napoleona,“ cituje Putina agentura Interfax.
„Putin je silnější, než by se mohlo zdát. Je připraven na to, že jeho poddaní budou umírat a žít v bídě v míře, kterou by žádný západní vůdce neunesl. Navíc může učinit jakékoli rozhodnutí, protože neexistuje parlament, soud ani svobodný tisk, který by ho pohnal k odpovědnosti,“ soudí Leonid Gozman. Putin ví, že společný vojenský a ekonomický potenciál NATO je větší než ruský, spoléhá však na mentální slabost Západu.
Gozman připouští, že diktatury jsou mnohem lepší v rychlé mobilizaci sil než demokracie, ale „jak ukazují dějiny druhé světové války, když si demokracie uvědomí, že čelí smrtelné hrozbě, vše se změní“. „A podle Churchillových slov budou demokracie bojovat až do vítězství, a to za cenu obrovských obětí.“
