Rusko v případě vítězství dál nepůjde, míní Klaus. Jen „trotl“ se nechá podvést dvakrát, říká Zeman

Bývalí prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus v debatě o pětadvaceti letech členství Česka v NATO (zdroj: ČT24)

Česko si v úterý připomnělo pětadvacet let od vstupu do Severoatlantické aliance. „12. březen významný den byl, ale vstup do NATO byl proces, který trval celé desetiletí od listopadu 1989. Den D byl už taková tečka, která nic zásadního nezlomila,“ zhodnotil Klaus. Přelomovým momentem podle něj bylo spíše například to, že se s Českem o vstupu do Aliance začalo jednat.

„Klíčové momenty vidím i v lobbování, které jsme po celém světě museli dělat. Pro mě takovým největším lobbováním bylo v roce 1997 ježdění po Americe, ťukání na všechny dveře, aby byli tak hodní a do NATO nás vzali,“ vzpomínal.

„Chtěl bych bez jakékoliv škodolibosti připomenout, že to byl Václav Havel, který navrhoval zrušení obou paktů, to znamená současně Varšavské smlouvy a Severoatlantické aliance,“ podotkl Zeman s tím, že Havel později svůj názor změnil.

Zeman poděkoval svým předchůdcům, kteří vstup do NATO připravili. „Byla to prostě přirozená návaznost, zásadní shoda. A určitě to byl přelomový rok, zejména pro ty, kteří byli traumatizování sovětskou okupací z roku 1968,“ okomentoval. Dle něj vstup do Aliance nebyl samozřejmostí.

„Když jsem ten vstup podporoval, a nadále podporuji, tak to neznamená, že všechno uvidím jako modrou oblohu – dokonce bez obláčků,“ podotkl Zeman. Podle něj byly v jeho životě dva momenty, kdy NATO veřejně kritizoval. „Prvním z nich bylo bombardování Srbska, respektive tehdejší Jugoslávie,“ uvedl. Druhou výraznou chybou Aliance byla podle Zemana kapitulace v Afghánistánu. „Já jsem na rozdíl od jiných viděl jako podstatný cíl NATO boj proti mezinárodnímu terorismu,“ vysvětlil svůj postoj.

Podobně se vyjádřil i Klaus. „Dnes nediskutujeme otázku, zda NATO ano či ne. Diskutujeme to, že v NATO jsme, ale zdaleka ne vše je takové, jaké by udělal ten či onen z nás,“ poznamenal.

Výdaje na obranu

Bývalí prezidenti se také vyjadřovali k tomu, že vláda Petra Fialy (ODS) naplnila spojenecký závazek dávat dvě procenta HDP na obranu. „Neoceňuji to, že vláda má deficit tři sta miliard. (...) Obrana je součástí toho, jak se zachází se státním rozpočtem,“ okomentoval Klaus. Podle něj jde zejména o to, aby peníze, které do obrany jdou, byly racionálně využity.

Zeman připomněl, že někdejší prezident Spojených států Donald Trump se dokonce domáhal toho, aby členské země dávaly na obranu čtyři procenta HDP. „Všichni jsme se na něj udiveně dívali, říkali jsme si, že to nemůže myslet vážně,“ řekl.

Pokud jde o efektivitu výdajů na obranu, Zemanovi se nelíbí vládou schválený nákup letounů F-35. „Zadlužili jsme se,“ upozornil.

„Do armády se nemají valit peníze bez zásadních omezení a maximální racionality. Valit se mají peníze do lecčeho jiného,“ souhlasil Klaus.

Ruská invaze na Ukrajinu

Zeman se rovněž pozastavil nad debatami o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu, která se brání ruské invazi. „Když se na to ozvala alergická reakce, zmírnilo se to na to, že by se jednalo o pomocný personál. To je ale stále personál, je to legitimní vojenský cíl nepřítele,“ upozornil. Zeman by proto byl velmi opatrný, své vojáky by tak podle něj Česko poslalo na smrt. Zdůraznil však, že posílání zbraní na Ukrajinu podporuje.

Podporovat Ukrajinu je dle Klause zúžení celého problému. „Myslím, že zásadní povinností každého rozumného člověka na světě je okamžitě ukončit tuto válku,“ soudí. „V tom já mám diametrálně odlišný názor, než naše vláda.“

Zda není cestou k ukončení války prohra Ruska a odchod z ukrajinského území, je podle Klause „legrační úvaha“. „Jde o hledání cesty, která je realistickým projektem, jak válku ukončit,“ řekl.

Jestli by se mělo Rusko stáhnout i z Krymu a Donbasu, je na rozhodnutí obou bojujících stran, sdělil Zeman. „To, co je realistické v tuto chvíli není mír, ale příměří,“ prohlásil. Prostředníkem jednání o příměří by dle Zemana mohla být třeba Čína či Izrael. „De facto se nabídl i papež František,“ dodal.

Klaus souhlasí s tím, že by se mělo začít jednat o příměří. Prostředníkem by dle něj měly být Spojené státy.

Řada politiků varuje, že pokud Rusko na Ukrajině zvítězí, půjde dál směrem na Západ. Klaus si to nemyslí, je to podle něj „legrační“. Moskva podle něj nikdy nic takového nenaznačovala. „Vím, že to řada politiků jako argument používá, ale není to důvod, abychom naskakovali na takovou kartu,“ řekl.

„Putin nás ujišťoval, a mnozí z nás mu naletěli, že nikdy nezaútočí na Ukrajinu,“ upozornil Zeman. „Jen naprostý trotl se nechá podvést dvakrát nebo vícekrát,“ uvedl s tím, že předmětem ruské agrese by se teoreticky mohlo stát Moldavsko. Zeman však nevěří, že by Moskva zaútočila na členy NATO, jako jsou třeba pobaltské země nebo Polsko.