před 3 týdny
25
V Česku zatím možnost hromadných řízení neexistuje a o jejich úpravě se dlouhodobě vedou diskuse. K zavedení kolektivních žalob nutí Česko unijní směrnice z listopadu 2020. Vládní návrh představuje podle ministerstva spravedlnosti její minimalistické začlenění do českého právního řádu. Sněmovna jej schválila s některými úpravami. Ve většině evropských států lze takto vznášet i nároky vzešlé z porušení práva na příznivé životní prostředí nebo v pracovněprávních sporech.
ČTĚTE TAKÉ: Přelomový rozsudek? Postarší Švýcarky se bojí smrti vedrem a žalují vládu. Soud jim vyhověl
Předloha umožňuje hromadná řízení u společného vymáhání většího množství nároků spotřebitelů a mikropodniků vůči podnikatelům. Poškození by se museli přihlásit. Žaloby by pak podávaly k Městskému soudu v Praze oprávněné neziskové organizace zapsané ve zvláštním seznamu. Zařazení mikropodniků pod zákonnou ochranu vládní novela nepředpokládala, rozšíření prosadila ve Sněmovně skupina koaličních poslanců v čele s Josefem Coganem (STAN). Úprava uvádí, že za spotřebitele se pro účely tohoto zákona bude pokládat i podnikatel, který zaměstnává méně než deset osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesáhne 50 milionů korun.
Poslanec vládního hnutí STAN Josef Flek neprosadil návrh, aby spotřebitelé s pohledávkou do 3000 korun byli do hromadné žaloby zařazeni automaticky. Pokud by se řízení účastnit nechtěli, museli by se aktivně odhlásit. Sněmovna neschválila ani jeho další pozměňovací návrh na státní dotace oprávněným neziskovým organizacím. Peníze na tyto účely měl stát podle úpravy získat z příspěvků těch hromadně žalovaných, kteří by soud prohráli.
Sněmovna snížila podle návrhu ústavně–právního výboru počet spotřebitelů nutných pro hromadnou žalobu z 20 na polovinu a zvýšila horní hranici odměny žalobce z přisouzeného plnění. Zatímco podle vládní verze mohla představovat maximálně pět procent, poslanci ji zvedli až na 16 procent. Možná by ale byla i paušální částka 2,5 milionu korun. Pokud by ale odměna stanovená procentem přesáhla 100 milionů korun a soud by ji pokládal za nepřiměřenou, mohl by ji až o polovinu snížit. Dolní komora poté již nehlasovala o návrhu poslanců opozičního hnutí ANO Patrika Nachera a Zuzany Ožanové, podle kterého by odměna žalobce činila až 25 procent.
Dolní komora zamítla rovněž úpravu Nachera a Ožanové, aby neziskové organizace podávající žaloby nemusely být povinně zastoupeny advokátem. Žalobce bude podle vládního návrhu řízení financovat a má odpovídat za riziko neúspěchu ve sporu. Zákon o hromadném občanském řízení soudním se má podle sněmovních úprav vztahovat na spotřebitelské spory, které vznikly po 24. listopadu 2020, tedy od účinnosti zmíněné evropské směrnice.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Pražští policisté se obrací na soud kvůli mzdám. Chyba je na straně Rakušana, zní z opozice
