„Ví vůbec někdo, co si Fiala myslí?“ Kalousek a Zahradil vystoupili proti premiérovi

Před deseti lety podepisoval Petr Fiala petice proti euru, dnes už o tom v ODS raději nikdo nemluví, připomněl europoslanec za občanské demokraty Jan Zahradil. S tím souhlasí Miroslav Kalousek, který ještě zdůraznil, že jednoznačným odpůrcem je teď Andrej Babiš, zatímco u Fialy není ani jasné, co si myslí. Kalousek nedávno tvrdě zkritizoval vládu v čele s ODS za poškozování minoritních akcionářů ČEZ kvůli trvání mimořádné daně a označil jejich kroky za „budování neosocialismu“.

„Hezká připomínka. Před deseti lety byl Andrej Babiš jednoznačným podporovatelem přijetí eura a Petr Fiala třímal vysoko nad hlavou prapor odporu proti přijetí. Dnes je A. Babiš jednoznačným odpůrcem. A ví někdo, co si myslí P. Fiala? A myslí si o tom vůbec něco?“ uvedl Kalousek na sociální síti X.

Reagoval tak na připomínku europoslance za ODS Jana Zahradila, který popsal, jak Petr Fiala před eurovolbami v roce 2014 v kampani podepisoval petici pro zachování koruny, která požadovala vyjednání výjimky z povinnosti přijmout euro a také referendum o jeho přijetí či nepřijetí.

Hezká připomínka. Před deseti lety byl @AndrejBabis jednoznačným podporovatelem přijetí Eura a @P_Fiala třímal vysoko nad hlavou prapor odporu proti přijetí. Dnes je A.Babiš jednoznačným odpůrcem. A ví někdo, co si myslí P.Fiala? A myslí si o tom vůbec něco? https://t.co/lWxYlp5zZk

Podobně jako Kalousek poznamenává i Zahradil, že nyní proti euru vystupuje naopak hlavně hnutí ANO. „Dnes už o tom v ODS radši nikdo nemluví, z programu se to ve vší tichosti vypařilo a tuto agendu si kompletně přisvojilo ANO,“ dodal.

Debatu o přijetí eura ve veřejném prostoru znovu více otevřel prezident Petr Pavel v novoročním projevu, kde uvedl, že po letech by se měly začít dělat konkrétní kroky, které Česko dovedou k naplnění závazku přijetí eura. Sklidil pozitivní i kritické ohlasy. a problematika eura dokonce vedla k dohodovacímu řízení vládní koalice. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) chtěl dokonce jmenoval ekonoma Petra Zahradníka svým zmocněncem pro euro. Koalice se však následně na jednání shodla, že pozice bude zrušena. Dvořáka za jeho kroky další koaliční strany kritizovaly, protože vláda se neshodla na obsazení pozice národního koordinátora pro zavedení eura. Tím posledním byl do roku 2017 Oldřich Dědek.

V programovém prohlášení vlády se pouze uvádí: Prověříme přínosy a rizika vstupu ČR do ERM II z pohledu veřejných financí a celé ekonomiky. Proti euru se ve vládě přeci jen nejvíce staví ODS, premiér Fiala se ale osobně k otázce nijak nevyjádřil. Naopak ostatní koaliční strany mají přijetí eura jako svou prioritu.

Co se týče podpory eura mezi českou veřejností, zůstává stále velmi nízká. Podle lednového průzkumu agentury Median si více než dvě třetiny lidí myslí, že pro ně přijetí eura v Česku nebude prospěšné. Naopak zhruba pětina veřejnosti je o prospěšnosti společné evropské měny přesvědčena.

„Budujeme neosocialismus“

Kalousek nedávno vládu silně zkritizoval i kvůli jejím krokům ohledně dalšího trvání daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Tu vláda zavedla v úmyslu kompenzovat výdaje státu na v té době vysoké ceny energií. Ty už výrazně klesly, stejně jako zisky dotčených firem. Daň by se přitom podle původních plánů měla odvádět i za rok 2025. Podle původních prohlášení ministra financí Zbyňka Stanjury přitom bylo cílem mimořádné daně spolu s odvodem z nadměrných tržeb výrobců elektřiny pokrýt mimořádné výdaje na pomoc s drahými energiemi v podobě cenových stropů na elektřinu a plyn.

Další osud daně je stále nedořešen. Ještě více se toto téma zvedlo po zveřejnění hospodářských výsledků společnosti ČEZ za loňský rok, které ukázaly, jak moc si ze zisku mimořádné odvody ukrojily, a také jak mimořádná daň poškozuje minoritní akcionáře ČEZ. Na to Kalousek především reagoval.

„Když vláda zaváděla tzv.windfall tax, nechtěl jsem být kritický za každou cenu. Princip jsem pokládal za správný: Mimořádné výdaje vykompenzujeme mimořádnými příjmy. To je jistě odpovědnější, než si na mimořádné výdaje půjčovat. Praktická realizace však dopadla katastrofálně. Jedinou skupinou poplatníků, kteří nesou na úkor svých peněženek tíhu mimořádných příjmů, jsou minoritní akcionáři ČEZ. To je neférová arogance moci, porušení základních zásad odvodové politiky, tedy zásad proporcionality a spravedlnosti. Chceme-li budovat důvěryhodný kapitalismus a ne neosocialismus, tak zrušme windfall tax už pro rok 2024. Těch 17 miliard se dá kompenzačně ušetřit. Dá se ušetřit i mnohem víc. V opačném případě riskujeme ztrátu důvěry, která má řádově vyšší cenu,“ uvedl Kalousek.