Kovář rekordman spojil 64 srdcí do řetězu. Dělat s kladivem je makačka, přiznává

před 1 měsíc 51

Mříže, kované brány, křížové cesty nebo sochy. To vše vzniká pod rukama čtyřicetiletého uměleckého kováře Davida Sekuly z vesničky Benkovice v Moravskoslezském kraji. A to z něj přitom mohl být elektrikář. Nakonec „zběhl“ ke kovářskému umění, na které nedá dopustit.

Zvuk úderů kladiva o kovadlinu mu učaroval už v dětství v tatínkově dílně. „Kovařina mě bavila odmalička, můj otec je totiž také umělecký kovář, takže jsem k tomu měl cestu připravenou odjakživa. Proto jsem se přihlásil na obor kovářství na umělecké průmyslovce v Opavě a byl jsem přijat. Jenže ten obor tehdy neotevřeli, protože se nás přihlásilo málo. Rozhodl jsem se proto, že se vyučím u otce doma, což je nejlepší škola,“ říká David Sekula.

Jako vystudovaný elektromechanik se po škole věnoval několik let elektřině, nakonec ho srdce přitáhlo zpátky k umělecké kovařině. V jeho benkovické kovárně, který vznikla vedle jeho domu ze staré stodoly, už patnáct let vyrábí například ozdobná kovaná zábradlí k rodinným domům, kovové lavičky, ploty, ale také kovové sochy a další umělecké předměty. Nemá problém ani s tím, když mu někdo přinese sekyru, krumpáč nebo majzlíky na vykutí.

 Vyrobím cokoliv – od hřebíku, po rozhlednu

Od hřebíku až po rozhlednu. Umělecký kovář s osobitým rukopisem vyrobí cokoliv

O začátcích podnikání říká, že to byly těžké časy. Roky trvalo, než si vybudoval klientelu dobrými recenzemi na svou práci. „Vždycky zavolá někdo, kdo už mě zná a doporučí známému, takže reklamu vůbec nevyužívám,“ vysvětluje a dodává, že zakázek má dost a kovářské řemeslo ho slušně uživí.

Do zahraničí své výrobky nedodává, není k tomu důvod. U nás má zakázek dost. „Takové ty mříže, ploty, lavice a celkově artikl výroby věcí, které jsou kolem domu, to je základ, protože to mě živí nejvíc. A pak sochy a křížové cesty, to už je práce navíc a není jí tolik,“ vyjmenovává.

Při tvorbě soch může benkovický kovář dát volnost své fantaziiPři tvorbě soch může benkovický kovář dát volnost své fantaziiZdroj: Deník/Radim Šlezingr

David Sekula říká, že kovařina je všestranný obor. „Musím zákazníkovi nejdříve něco nabídnout. To znamená, že když přijde a třeba řekne, že by chtěl vyrobit kované zábradlí, tak vůbec neví, co je pro něj vhodné. Musím být schopný mu nabídnout ukázku nějakého nákresu, tím to začíná. Potom mu ukážu druh materiálu, ze kterého by se to dalo vytvořit a bylo by to nejvhodnější. A ve třetí fázi je na řadě samotná výroba, tvorba a montáž,“ popisuje.

Ve znamení zvěrokruhu 

Aktuálně pracuje například na sochách znamení zvěrokruhu, které si v budoucnu prohlédnou návštěvníci Bělského lesa v Ostravě. Mezi jeho zajímavé zakázky z poslední doby patří velká mříž, která brzy ozdobí vstup do kostela v Horní Suché. Teď David Sekula pracuje na její konstrukci, pak přijde na řadu finální úprava.

Vždy se říkalo, že kovařina je práce pro tvrdé chlapy. David Sekula to potvrzuje. „Když jeden den přijdu do kovárny a než vykovu veškeré voluty a připravím si to všechno, tak druhý den nemůžu zase celý den kovat, protože dělat s kladivem je makačka. Proto si druhý den chystám materiál a připravuji vše potřebné. Není to tak, že bych každý den osm hodin mlátil kladivem,“ konstatuje.

Manželé Karel a Eva Urbanovi už mnoho let vyrábějí skleněné figurky a betlémy

Vyrábějí nádherné figurky ze skla. Už asi stokrát jsme se rozvedli, míní manželé

Benkovický kovář je také rekordmanem. V roce 2022 získal certifikát o vytvoření českého rekordu s nejdelším řetězem z kovaných srdcí. Podařilo se mu zorganizovat rekordní pokus, v rámci kterého byl v průběhu jednoho dne vykován téměř osmimetrový řetěz složený ze 64 kovaných srdcí. Jednotlivá srdce spolu s ním kovalo 51 lidí na různých hradech a zámcích v Moravskoslezském kraji. V budoucnu by měla přibýt ještě další srdce.

„Letos s tím budu na Karlštejně, srdce si tam budou kovat také známé osobnosti,“ dodává David Sekula.

Přečtěte celý článek