Jednou budou lidé jezdit do orbitálního hotelu na oběžné dráze Země, věří popularizátor kosmonautiky

Cesta člověka na Mars a zpět by trvala tři roky, odhaduje pro hradecký rozhlas popularizátor kosmonautiky Milan Halousek z České astronomické společnosti. „Šest až sedm měsíců trvá cesta na Mars. Pak trvá minimálně rok a půl, než se na svých cestách kolem Slunce dostanou planety Země a Mars do vhodné pozice pro přelet zpátky,“ shrnuje. A pak zase cesta sedm měsíců domů.

Hradec Králové 22:27 2. března 2024

Jaké jsou první dny roku 2024 ve vesmíru nad našimi hlavami?
Docela hektické. Na Měsíci je v tuto chvíli docela čilý provoz, před pár dny tam přistála americká sonda Nova-C Odysseus. Na tom je zajímavé především to, že jde o sondu soukromé společnosti.

Američané se vrátili na měsíc po dlouhých 52 letech, naposledy tam přistáli v prosinci roku 1972, výsadkový modul Apollo 17. Od té doby Američané na Měsíci se svým strojem nebyli. Až teď.

Takže to není NASA?
Už to není NASA. Je to vlastně poprvé, co na Měsíci přistál stroj soukromé společnosti.

Vše, co tam bylo doteď, bylo od státních organizací. A to včetně, když to byl nedávno japonský SLIM – to byla japonská organizace pro kosmonautiku Jaxa, zase státní organizace.

Nova-C Odysseus měla problémy při přistání, malinko se jim sonda překotila více, než bylo plánováno.

Obě dvě poslední sondy, které teď na Měsíci přistály, tak přepadly. Jedna dokonce až na hlavu, to je zmíněný japonský SLIM. Měl přepadnout na záda, to bylo plánované, ale on se překotil trochu víc, dopadl v podstatě až na hlavu, a nevysílal. Protože solární panely byly bohužel ve velice nevhodné pozici.

Tyto sondy létají na Měsíc pouze na čtrnáctidenní život. Jeden měsíční den je 14 pozemských dnů. Po tu dobu sonda pracuje, potom přijde čtrnáctidenní měsíční noc, kdy teplota klesá k minus 130 stupňům a tam vše zmrzne. A už pak většinou nefunguje.

Ale SLIM snad onu měsíční noc ve zdraví přežil?
Nakonec se jim povedlo japonskou sondu oživit. Bylo velikým překvapením, že se sonda v neděli ozvala. Nikdo tomu nevěřil, ale povedlo se.

A americká sonda také vysílá. Sice pomalým tokem, hlavní anténa je zakrytá. V každém případě máme obrázky už i z ní.

Návrat na Měsíc

Jak to vypadá s návratem člověka na Měsíc, tedy s programem Artemis?
To je hlavní záležitost, která nás čeká v pilotované kosmonautice nebo ve výzkumu Měsíce – návrat lidí na Měsíc po více než 50 letech.

V tuto chvíli se připravuje mise Artemis II, což bude pouhý prostý oblet Měsíce, desetidenní mise. Bude tam čtyřčlenná posádka, dva Američané, Američanka a Kanaďan. Bude to jednodušší program, než bylo Apollo.

Problém je ale v tom, že tato mise se měla uskutečnit na konci letošního roku, ale termín už se teď posunul o celý rok dále. Bude to až konec roku 2025. A bohužel se kvůli tomu posouvá samozřejmě i další, hlavní mise Artemis III.

S přistáním lidí na Měsíci.
Ta bude posunutá z konce roku 2025 na konec roku 2026. Všechno nám to poměrně hodně sklouzává a dostáváme se ke konci desetiletí, na které, a to je důležité, vyhlásili útok na Měsíc i Číňané.

Takže se možná znovu dočkáme souboje o Měsíc. Dříve to byl Sovětský svaz a Spojené státy, teď to možná budou Spojené státy a Čína, uvidíme.

Američané si jistě nebudou chtít nechat tohle vítězství znovu sebrat. Ale Čína jde v tuto chvíli, řekl bych, dopředu lépe, dynamičtěji a rychleji než Američané.

Ruské rekordy

Teď se přesuňme z Měsíce na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS, kde je stálá lidská posádka.
Ano, je tam expedice číslo 70 neboli sedmdesátá stálá posádka od podzimu roku 2000, kdy se tam začaly posádky střídat.

Nyní tam pracuje sedmičlenná posádka pod vedením dánského kosmonauta Andrease Mogensena. Teď jsme přesně v období, kdy se posádky budou střídat. Už příští týden přiletí nová čtveřice, která vystřídá část posádky. Potom se vystřídá další trojice.

Létá se tam na půlroční pracovní cesty. S jednou výjimkou – v posádce je Oleg Kononěnko, to je ruský kosmonaut a rekordman v kumulované délce pobytu ve vesmíru.

To znamená, že tam není soustavně?
Není to jeden let, Kononěnko už je na své páté misi. Má nalétáno více než 880 dní.

Takže je to člověk, který má nejvíce života stráveného ve vesmíru. Pokud vše půjde tak, jak to má jít, tak na konci své mise letos na podzim bude mít nalétáno přes 1 100 dní během pěti misí. To je neuvěřitelně vysoké číslo. To je hodně přes tři roky života strávené na oběžné dráze ve stavu beztíže.

Kdo byl nejdéle ve vesmíru během jedné jediné mise?
Tento rekord také drží ruský kosmonaut, Valerij Poljakov. Ale ne na této veliké Mezinárodní kosmické stanici. On prožil svých 437 dní nepřetržitého pobytu na předcházející orbitální stanici Mir. A Mir byl relativně malý proti Mezinárodní kosmické stanici.

On tam byl dokonce jednu část letu sám, jeho kolegové odlétli. Psychicky to muselo být hodně náročné. Byl to lékař, takže většinu experimentů dělal sám na sobě. Jak čistě medicínských, tak i psychologických. Měl za sebou rok a čtvrt nepřetržitého pobytu ve vesmíru. Myslím, že jako normální pozemšťané si to neumíme vůbec představit.

Dovolená na orbitě

Zkoumá se, jaké vlivy mají dlouhodobé pobyty ve vesmíru na lidský organismus?
Lidstvo to bude potřebovat. Jakmile se začne blížit další etapa kosmonautiky, to znamená cesty na Mars, tak se tam dostáváme do hodně vysokých čísel.

Šest až sedm měsíců trvá cesta na Mars. Potom posádka na Marsu prožije nějakou část svého života, v podstatě minimálně rok a půl, než se zase na svých cestách kolem Slunce dostanou planety Země a Mars do vhodné pozice pro přelet zpátky.

A pak zase cesta sedm měsíců domů. Takže to bude mise dlouhá téměř tři roky.

Myslel jsem, že jednou budeme na Mars létat na dovolenou.
Myslím, že spíše než na Mars se bude na dovolenou létat na oběžnou dráhu kolem Země nebo na Měsíc. Ale asi hlavně na oběžnou dráhu.

Plánuje se výstavba několika nových orbitálních stanic ve výškách kolem 400 kilometrů nad Zemí. A nejen orbitální vědecká stanice, ale i orbitální hotel. Na ten doletíte za tři nebo čtyři hodiny. Bude to krásné, ale krátké.

Jakub Schmidt, baj