Oldřich Hájek: Budoucnost energetiky vidím v jaderných zdrojích a vodíku

Jak hodnotíte současný energetický sektor v České republice?
Energetika v naší zemi byla tradičně velmi robustní. Byla založena na logické kombinaci místních zdrojů, kdy energetický mix využíval uhelné surovinové základny, a na tuto surovinu logicky navázané teplárny a elektrárny. Tyto byly dále doplněny jadernými zdroji v kombinaci tam, kde to přírodní podmínky dovolí, vodními elektrárnami. Tato logická báze je bohužel v současné době narušena.

V čem toto narušení vidíte?
Hlavní problém spočívá, velmi jednoduše řečeno, v administrativním omezení produkce levné elektřiny. Potkávají se tady dva hlavní faktory. Prvním je ukončení těžby uhlí na našem území, kdy dovozová surovina postupně neustále narůstá na ceně. A jako druhý je tady pak faktor emisních povolenek, spojený s plněním cílů Green Dealu, kdy emisní povolenky zcela vytěsňují z energetické soustavy některé výrobní zdroje. Tady je potřeba podotknout, že jde mnohdy o velmi moderní zdroje s ještě možnou dlouhou technologickou životností provozu.

Od úzkostí k úspěchu. Aplikace upozorňující na špatnou náladu má miliony stažení

Je v tom tedy vůbec nějaká logika?
Žádnou logiku, tedy pro spotřebitele, zejména z ekonomického hlediska, v tom nevidím. Levnou cenu elektřiny zajistíme pouze tím, že budeme provozovat uhelné elektrárny. Ale to by jejich provoz nesměl být uměle prodražován právě emisními povolenkami a dalšími administrativními nařízeními ze strany Evropské unie v rámci politiky Green Dealu. Zařazení těchto zdrojů mezi „špinavé“ znamená jejich klinickou smrt.

V současné době cena elektřiny na burze klesá, máte pro to vysvětlení situace v kontextu výše uvedených vět?
Pokles cen elektřiny na burze vnímám jako dočasnou událost. Oslavné chvalozpěvy na téma, že jsme se konečně dočkali nižších, ale rozhodně ne levných, cen elektřiny považuji za mylné. V krátkodobém výhledu může ještě cena elektřiny na burze klesat, a to zejména v souvislosti s blížící se letní sezonou a vyšším náběhem solárních elektráren. Tady je samozřejmě také schovaný onen pověstný ďábel v detailu, kdy může naopak vysoký výkon solárních elektráren klást výrazně vyšší nároky na distribuční soustavu. Tyto špičky, neboli „peaky“, mají také vliv na zvyšování ceny elektřiny.

Postupuje rozvoj solární energetiky v ČR dostatečným tempem?
Rozvoj solárních zdrojů pokračuje intenzivně. Největším problémem však je, co dělat s elektřinou vyrobenou v čase oběda a jak ji efektivně uložit. V České republice jsou největšími „baterkami“ přečerpávací vodní elektrárny, nejznámější jsou Dlouhé stráně v Olomouckém kraji. Rozhodně doporučuji navštívit toto unikátní technické dílo. Bohužel všechny tyto zdroje byly postavené v již relativně daleké minulosti a dnes výstavba takového technického díla snad ani není možná, zejména s ohledem na povolovací procesy v oblasti životního prostředí.

Existují nějaké alternativní zdroje? Co třeba vodík?
Zlínský kraj patří mezi přední regiony, na jejichž území se podobné inovativní projekty realizují. Za zmínku stojí první průmyslový elektrolyzér na výrobu zeleného vodíku v Česku, který byl v roce 2023 uvedený do provozu v Napajedlích na Zlínsku. Výhodou je, že energii na výrobu poskytuje převážně solární elektrárna, jde tak o průmyslově čistou výrobu vodíku. Roční výkon je 8000 kilogramů bezemisního vodíku. I když je zde, co se týče vodíkového hospodářství, ještě řada technologických výzev zejména v oblasti bezpečnosti, bezpochyby jde o zajímavý směr v energetice.

Udržitelné podnikání není jen heslo. Začíná čtvrtý ročník podnikatelské soutěže

Jde tedy o cestu správným směrem?
Cenově půjde o velmi atraktivní zdroj elektřiny, ovšem bylo by potřeba dobudovat nesmírně velký výkon těchto zdrojů. Přesto zde vidím velkou příležitost díky obrovské poptávce po zeleném vodíku v rámci EU a každoročním dalším navýšení této poptávky. Je to velká příležitost pro regiony, ve kterých se budou tyto typy projektů realizovat. Jde o inovativní projekty s vysokou přidanou hodnotou. Osobně bych se nebál do investičního fondu podporujícího realizaci vodíkových projektů investovat.

Zpět k současné situaci. Jaké vidíte nejbližší výzvy pro energetiku v České republice?
Určitě je výzvou vysoká provázanost distribuční soustavy, kdy první projekty posílení přeshraniční infrastruktury byly realizovány již v devadesátých letech z programu PHARE. Integrace naší a německé distribuční sítě je úplná, a to má celou řadu důsledků. Špičkový výkon obnovitelných zdrojů, například mořských větrných farem u německých a holandských břehů, má dopady i na naši distribuční síť. Dále musím samozřejmě zmínit největší výzvu současnosti v podobě jaderného tendru.

Jak tedy hodnotíte postup ve vývoji tendru na nové jaderné reaktory?
Příprava nových jaderných zdrojů v České republice představuje jedno z největších společenských témat dneška. Tady ještě není vyřešena celá řada otázek, například kolik skutečně budeme realizovat nových zdrojů, a pak samozřejmě otázka financování těchto bloků. Věřím, že světlo do celého procesu vnesou již brzké finální nabídky francouzské společnosti EDF či korejské společnosti KHNP.

Jak se dostat k nejrychlejšímu internetu? Skvělé možnosti nabízí optická síť

Máte tip na vítěze?
Toto není otázka za milion, ale za bilion. Realizace nedávného jaderného fóra v Praze s účastí prezidenta Macrona mnohé naznačuje. Francouzská jaderná energetika ale bohužel v současnosti není v úplně špičkové kondici, kdy mnoho jejich elektráren trpí řadou prodlužujících se technologických odstávek. Ani výstavba jaderných zdrojů v zahraničí ze strany Francouzů není zcela bezproblémová, a to jak z hlediska oddalování uvedení zdroje do provozu, tak z hlediska extrémního prodražení původních projektů. Naopak korejská společnost KHNP disponuje moderními technologiemi a prokázala schopnost úspěšně exportovat do zahraničí vlastní jaderné bloky. Bude tedy důležité, aby předložené nabídky byly zveřejněny v co největší míře transparentnosti a panovala v této oblasti celospolečenská shoda.

Jak tedy výstavbu nových zdrojů financovat?
Vlastní financování nových zdrojů je přímo spojené se společností ČEZ. Současná nejistota ohledně financování budoucích jaderných bloků značně ovlivňuje cenu akcií společnosti. Nakonec bude nezbytné přijmout rozhodnutí, jak dále postupovat. Varianta v podobě rozdělení společnosti ČEZ na jadernou a nejadernou část bude dle mého názoru ekonomickou nezbytností. Výsledná cena se bude pochopitelně zásadně odvíjet od počtu nových bloků. Faktem je, že dosluhující bloky v Dukovanech a v Temelíně bude nezbytné nahradit, a na to už je nejvyšší čas. Také odstavení dalších tradičních uhelných zdrojů bude znamenat zásadní změnu, kdy se z exportéra elektřiny Česká republika změní na stát, který bude potřebovat elektřinu dovážet. A tento vztah závislosti není pro spotřebitele komfortní. Také je potřeba s nárůstem poptávky po elektřině uvažovat v budoucnu zejména v souvislosti se zmiňovaným rozvojem elektromobility. To vše si bude žádat řadu dalších nových zdrojů elektřiny.